Radim Obert pro echo24.cz: Zásadní průlom při poskytování informací o státních firmách

echo24.cz, 25.7.2017 0:00:00 

Rozhodnutí Ústavního soudu, který umožňuje společnosti ČEZ nezveřejňovat informace podle tzv. stošestky (zákona o svobodném přístupu k informacím), znejistilo všechny zastánce transparentnosti veřejných institucí a aktivisty. Rozhodnutí by se totiž mohlo stát precedentem a využít by ho mohly společnosti, ve kterých má podíl stát. Nabízí se tak otázka, v jaké míře budou veřejnosti poskytovány informace. Připravené je totiž také omezení Registru smluv.
 

Ústavní soud minulý týden rozhodl, že energetické společnosti ČEZ nemusí poskytovat informace na základě zákona č. 106/1999. Soudci nechtěli upřít veřejnosti právo na informace, ale upozornili na to, že v zákoně je špatně vymezeno, po kom občané mají, či nemají právo je chtít. Nyní se tedy nabízí to, že s odkazem na rozsudek přestanou na základě stošestky zveřejňovat údaje i další obchodní společnosti vlastněné státem, krajem či obcí – například České dráhy, Dopravní podnik hlavního města Prahy apod.
 

„Bude zajímavé sledovat, zda recentní rozhodnutí soudu ve věci ČEZ neotevře prostor pro argumentaci či faktické kroky, na základě kterých bude i další subjekty možné vyjmout z povinnosti poskytovat informace, a to zejména rozložením vlastnické struktury,“ uvedl Radim Obert z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
 

Mají „nabito“ i další společnosti?
Podle neziskové organizace Otevřená společnost tím Ústavní soud otevřel Pandořinu skříňku. Dopravní podniky měst, krajské nemocnice a další stoprocentně vlastněné veřejné instituce by se podle ní na základě nálezu ÚS mohly vyhnout veřejné kontrole tím, že prodají třeba jen jednu akcii. Právě to má na mysli i Obert, když hovoří o „rozložení vlastnické struktury“.

Rozhodnutí má širší dosah i podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. „Nález ve svých obecných principech, ve kterých vymezuje rozdíl mezi veřejnou a soukromou institucí, má obecně závaznou platnost a bude muset být aplikován v konkrétních případech i na jiné analogické situace a analogické subjekty,“ uvedl Rychetský.
 

ČEZ dlouho vede spor s občanským sdružením V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. ČEZ jim ale nevyhověl s ohledem na obchodní tajemství. Případ nejprve projednal Městský soud v Praze a potom Nejvyšší správní soud (NSS). Ten uvedl, že se ČEZ nesmí podávání informací vyhýbat a jejich neposkytnutí musí řádně zdůvodnit. ČEZ oponoval tím, že ho informační povinnost znevýhodňuje proti konkurenci na trhu s energiemi. Ústavní soud rozhodnutí městského soudu i NSS zrušil.
 

Výjimka pro všechny
Vedle toho přitom dochází k uzavření další možnosti, jak kontrolovat finance společností, v nichž má stát podíl, a to novelou Zákona o registru smluv. V registru smluv měly být původně zveřejňovány všechny smlouvy, které uzavřou veřejné instituce, včetně státních firem. Jeho novela ale byla rozbuškou ve sněmovně, protože různé strany se snažily prolobbovat výjimky pro některé státní podniky, které argumentovaly tím, že je to znevýhodní na trhu. Výjimky ale poslancům neposvětil Senát. A tak zákon raději zametli pod stůl a předložili jinou novelu, která z registru vyjímá všechny smlouvy obchodní a průmyslové povahy a prakticky tak dělá výjimku z každého.

„Obchodní smlouvy tam nově u státních podniků nebudou, PR a právní služby ano. Ale větší objem peněz jde právě přes obchod. Touto úpravou se devalvuje původní zákon,“ uvedl pro server Echo24 poslanec Martin Plíšek z TOP 09, která se pod poslaneckou novelu nepodepsala. Kromě opoziční TOP 09 má ale zákon podporu všech stran a v této verzi tak s největší pravděpodobností projde. O tom, že vůle ho prosadit je veliká, svědčí i to, že si poslanci odhlasovali zrychlené projednávání. Na konci června prošel sněmovnou a ve čtvrtek jej schválili i senátoři.
 

Už dnešní platná verze zákona přitom vyjímá z registru obchodní společnosti s majetkovým podílem státu, které mají akcie obchodovatelné na burze. To je například právě ČEZ, jehož smlouvy tak v Registru být nemusí. Vyžádání si smluv na základě zákona o svobodném přístupu k informací tak byl jedinou možnou cestou, jak nakládání s veřejnými penězi v těchto společnostech kontrolovat.
 

„Skrz stošestku nepůjde žádat o smlouvy těch obchodních společností, které v registru nezveřejňují smlouvy, protože jejich cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, a které zároveň nejsou stoprocentně vlastněné státem či samosprávou. U těch má nález dopad největší a tyto společnosti se ocitají mimo kontrolu veřejnosti,“ uvedl pro server Echo24 Adam Rut z Otevřené společnosti.
 

Vedle toho vznikne skupina obchodních společností, které nemají výjimku z registru, ovšem zároveň již nebudou spadat pod zákon o svobodném přístupu k informacím.
 

Špatně napsaný zákon
V praxi se tak ukazují nedostatky zákona stošest, který má garantovat přístup k informacím drženým státem. „Nejvyšší správní soud (NSS) vycházel z toho, že rozhodující není právní forma, ale materiální podstata. Veřejnou institucí bylo podle NSS to, co fakticky ovládal stát v širším smyslu, tedy stát samotný a dále třeba obec, kraj,“ uvedl pro server Echo24 soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Ústavní soud ale řekl, že hlavním problémem je ne dost jasné vymezení okruhu osob, které mají být povinnými subjekty. „V podstatě řekl, že v zákoně 106 není dostatečně jasný a určitý zákonný podklad pro povinnost, která by měla na ČEZ dopadat. Řekl, že pojem ‚veřejné instituce‘ se nemá vykládat široce, a právě proto tam nemají spadat subjekty zřízené podle soukromého práva, tedy obchodní korporace,“ dodal soudce Šimka. Jednou z možností tak je novelizovat zákon 106 a jednoznačně v něm vymezit povinné subjekty.
 

To se chystá udělat Pirátská strana, které se rozsudek Ústavního soudu nelíbí, protože podle ní musí existovat občanská kontrola nad majetkem státu bez ohledu na to, jakou má právní formu. Chce proto předložit novelu zákona 106 a to ještě do konce prázdnin. A k podobnému kroku vyzývá i Otevřená společnost, podle níž by to strany ve sněmovně měly začít hned řešit.