Pavel Duák pro Euro: Černá stavba, bílá fasáda

V Česku se stále vyplatí budovat bez povolení. Úřad stavbu povolí ex post   

  

Lehkost, s jakou i veřejně známé osoby a místní „celebrity“ porušují stavební zákon, je pozoruhodná. A mnohdy jim to prochází. Místo povolených úprav interiéru strhnou dům, postaví na nestavebních pozemcích usedlost nebo rodinnou vilku v památkově chráněné zóně přebudují bez vědomí úřadů na bytovku. Trestem je většinou maximálně pokuta ve statisících, která v mnohamilionovém rozpočtu příliš nebolí. A místo odstranění černé stavby ji úřad dodatečně povolí. Teď ministerstvo pro místní rozvoj zvažuje úpravu, která by letitou praxi zarazila.   

 

Dvanáctiletá sága v Unhošti Majitel autosalonu Mercedes Jiří Dospěl je v Unhošti považován za vlivného muže. On sám má pocit, že pro obec udělal tolik jako nikdo jiný. Vysázel například 15 tisíc stromů. Vděku se ale nedočkal. Už dvanáct let se snaží zlegalizovat rodinnou usedlost, kterou si postavil „načerno“ v bývalé chatové osadě Na Štokách. Vlastní chybu si nepřipouští, za tím, že se mu nedaří stavbu zkolaudovat, vidí zištné motivy některých místních zastupitelů. Jiří Dospěl původně deklaroval, že chce postavit stodolu. V roce 2002 požádal o změnu územního plánu, aby mohl na louce stavět. Jenomže nepočkal, až bude změna schválena, a dal se do díla i bez stavebního povolení. Místní stavební úřad jej téměř okamžitě vyzval, aby toho zanechal. A činil tak opakovaně. Bez výsledku. Za pár měsíců vyrostla na louce za Unhoští nikoli stodola, ale rodinný dům. První rozhodnutí o odstranění stavby vydal stavební úřad v roce 2003. Následoval kolotoč dalších rozhodnutí, odvolání a soudních rozsudků. V roce 2005 dokonce soud rozhodl o odstranění stavby exekucí. Tehdy se Dospěl rozhodl, že stavbu dodatečně zlegalizuje. Jenomže získat stavební povolení na dům postavený na nestavebních parcelách prostě nejde. A nevyšel mu ani pokus změnit pole na stavební pozemek na posledním předvolebním jednání zastupitelstva. „Nemyslím si, že by ta stavba měla být dodatečně zlegalizována. Ve chvíli, kdybychom kvůli němu změnili územní plán, spustí se řetězová reakce – všichni vlastníci okolních pozemků budou požadovat totéž. Zároveň bychom se tím vysmáli ostatním, kteří zákony dodržují,“ říká Iveta Koulová, zastupitelka v Unhošti za TOP 09 a členka opozice. Naposledy rozhodl stavební úřad o odstranění Dospělova domu letos v červenci.

  

Raději to dodatečně zlegalizujeme

 

Příběhů podobných tomu unhošťskému jsou po republice minimálně desítky, spíše ale stovky. Jeden z těch nejsledovanějších skončil pro známého pardubického podnikatele Miloše Holečka happy endem. Tamní zastupitelé na rozdíl od těch v Unhošti těsně před volbami schválili změnu územního plánu, která umožní Holečkovu luxusní haciendu zlegalizovat, přestože o její demolici rozhodl dokonce Nejvyšší správní soud. Jediným trestem pro černého stavitele je tak pokuta 200 tisíc korun. K legalizaci spěje i medializovaný případ nepovolené ruské vesničky, která se už osm let utěšeně rozrůstá u Karlových Varů. Šéfem stavebního úřadu se tam stal projektant, který ji navrhoval.   

 

Dodatečným povolením končí většina černých staveb v Česku. Že by se do domů bez stavebního povolení zakously bagry a buldozery, se stává opravdu výjimečně. Zaběhnutou praxi roky kritizuje i ombudsman. „Pokud stavební úřady nebudou důsledně a přísně postihovat vlastníky ‚černých staveb‘, fakticky se stavějí na stranu porušování zákona. V právním státě není možné podobné jednání akceptovat,“ psal už před pěti lety ve svém stanovisku Otakar Motejl. Statistika černých staveb neexistuje. Jistě nedosahujeme rozměrů Albánie, o vysokém počtu ale svědčí údaj z roku 2009: veřejný ochránce práv požádal kraje o vyčíslení předpokládaných nákladů na odstranění černých staveb a vyšlo mu, že by bylo potřeba 1,3 miliardy korun. Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček se domnívá, že příčinou často servilního přístupu stavebních úřadů k hříšníkům je právě to, že náklady na demolici nesou obce, pokud se jim nepodaří donutit vlastníka, aby zbourání vlastní nemovitosti uhradil sám. Tomu, aby byla černá stavba ex post zlegalizována, místo aby šla k zemi, nahrává současná právní úprava. Stavební úřad musí řízení o odstranění stavby přerušit v případě, že vlastník zažádá o její dodatečné povolení. „Tento institut poskytuje stavebníkovi možnost odstranění černé stavby prodlužovat a vést se stavebním úřadem boj o čas, a to i v případě, že by nikdy stavba nebyla povolena, a dokonce ani nebude. Každé rozhodnutí vydané stavebním úřadem může být totiž napadeno odvoláním a následně správní žalobou,“ podotýká právník Jan Lehký z advokátní kanceláře Kinstellar. Že se tak může dít roky, ukazuje právě případ Jiřího Dospěla z Unhoště. Této praxi by ale mohl být do budoucna konec.   

 

Inspirace slovenskou cestou Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci připravované novely stavebního zákona pracuje s variantou, že by už nešlo dodatečně povolit žádnou stavbou. Stejně tvrdě postupovali na Slovensku. Tam je neuposlechnutí výzvy stavebního úřadu o odstranění stavby dokonce trestným činem s pětiletou sazbou. Ovšem zatím se zdá, že na zákon, jenž byl namířený proti arogantním zbohatlíkům, by mohli doplatit obyvatelé romských osad. Tisíce jich totiž žijí v domech na cizích pozemcích. Někteří právníci považují slovenský přístup za příliš paušální. „Takové kategorické soudy jsou velmi ošidné, protože život se neodehrává podle šablony,“ podotýká právník Pavel Dudák, partner společnosti Vilímková Dudák & Partners. Domnívá se, že i současná právní úprava umožňuje stavebnímu úřadu černým stavbám zabránit, pokud postupuje dostatečně razantně a odvážně. „Samozřejmě se dá leccos vylepšit. Například je nelogické, že ve chvíli, kdy stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby, musí současně stavebníka poučit, že může zažádat o dodatečné povolení stavby. To nahrazuje i územní rozhodnutí, takže celá výstavba může být ve finále rychlejší. Dost tedy pak záleží na drzosti stavebníka a naopak na odpovědné práci stavebního úřadu,“ vysvětluje Dudák. Jenomže právě drzost v kombinaci s vědomím, že se nerespektování zákona vyplatí, vede k tomu, že stavební povolení přestává být respektovaným razítkem. V Praze 6 to vypadá přímo na epidemii. Jen za posledních pár měsíců tam došlo ke třem případům, kdy šly k zemi vily v památkově chráněné zóně – a vlastníci měli povolené jen částečné rekonstrukce a úpravy. Zákonu se navíc vysmály veřejně známé osoby – módní návrhářka Blanka Matragi a Patricie Pražáková – kandidátka na starostku Prahy 6 v dresu ANO. Mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši odhaduje, že jen v „jeho“ obvodu ročně vyroste kolem padesátky černých staveb. Na otázku, kolik jich jde potom skutečně k zemi, krčí rameny. „Zákon dává přednost dodatečnému povolování před exekucí odstraněním,“ konstatuje.