News flash – Koronavirus a jeho dopady na zaměstnavatele

Koronavirus a jeho dopady na zaměstnavatele

Jak reagovat na nejnovější rozhodnutí vlády o omezení pohybu osob? Jaké postupy musí zaměstnavatel dodržet při zavádění preventivních opatření vůči zaměstnancům?

V návaznosti na rychle se vyvíjející situaci a nová omezení ze strany vlády je řada zaměstnavatelů povinna přerušit nebo významným způsobem omezit svou činnost. Další zaměstnavatelé v souladu s doporučením přijímají vlastní preventivní opatření proti šíření nákazy při nepřerušení jejich podnikatelské činnosti. Postupy zaměstnavatelů však musí být i za této výjimečné situace v souladu s příslušnými právními předpisy a musí respektovat práva zaměstnanců.

Doporučení vlády a jejich implementace

Práce z domova

Pokud zaměstnavatelé mohou zajistit svou činnost i prostřednictvím výkonu práce z domova, mohou se se zaměstnanci na této formě výkonu práce dohodnout (není možné zcela uzavřít provozovnu zaměstnavatele a zaměstnance k výkonu práce z domova nutit). Při zavedení práce z domova je nutné vyřešit následující otázky:

–  předávání, odevzdávání a kontrola výkonu práce • rozvržení pracovní doby (dle rozvrhu platného pro práci na pracovišti nebo dle úvahy zaměstnance) a vedení evidence pracovní doby

–  BOZP a kontrola pracovního místa zaměstnance (např. vytvoření směrnice pro výkon práce z domova nebo on-line školení)

–  ochrana pracovních prostředků zaměstnavatele, pravidla pro využívání vlastních zařízení a ochranu osobních údajů zpracovávaných

–  zaměstnanci (např. vytvoření směrnice pro výkon práce z domova nebo on-line školení)

–  případná úprava pravidelného pracoviště a nezbytných cest na pracoviště zaměstnavatele z pohledu cestovních náhrad

–  povinná úhrada všech nákladů vzniklých zaměstnanci z důvodu výkonu práce z domova nebo sjednání paušální částky náhrady nákladů

Čerpání dovolené

Zaměstnavatel může přistoupit k určování čerpání dovolené jednotlivým zaměstnancům, případně dle provozní situace určit hromadné čerpání dovolené pro všechny své zaměstnance nebo jejich část. Při určení čerpání dovolené je nutné postupovat následovně:

–  určení čerpání dovolené musí být písemné (možné i e -mailem)

–  písemné oznámení musí zaměstnanec obdržet alespoň 14 dní před nástupem dovolené

–  při určení rozsahu čerpání dovolené je třeba přihlížet i k oprávněným zájmům zaměstnanců (např. rodiče s dětmi)

–  v případě hromadného čerpání se místo individuálního písemného oznámení přijímá písemné rozhodnutí, ale rozsah čerpané dovolené nesmí překročit 2 týdny

–  zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené jen zaměstnancům, kterým již právo na dovolenou vzniklo nebo vznikne do     konce kalendářního roku nebo skončení jejich pracovního poměru

–  při změně situace je možné zaměstnance z dovolené odvolat, zaměstnavatel ale musí zaměstnanci uhradit náklady, které mu v souvislosti s odvoláním z dovolené bez jeho zavinění vznikly

Pokud má zaměstnavatel zájem na tom, aby zaměstnanci nastoupili na dovolenou okamžitě, je nutné se se zaměstnanci na poskytnutí dovolené dohodnout, a teprve potom je možné vydat písemné oznámení o čerpání dovolené.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Pokud má zaměstnavatel zájem na tom, aby zaměstnanci z preventivních důvodů nedocházeli do práce a např. uzavře kanceláře, půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Zaměstnance nelze nutit k čerpání neplaceného volna, o neplacené volno musí požádat sám zaměstnanec.

Oznámení o výše uvedené překážce v práci nepodléhá žádným pravidlům a lze ho učinit jakýmkoli způsobem a s okamžitou účinností. V případě předem známé překážky je vhodné učinit písemné oznámení. Zaměstnanci po dobu trvání překážky v práci nejsou povinni docházet na pracoviště, ale pokud se změní situace, může je zaměstnavatel kdykoli vyzvat k opětovnému výkonu práce.

Pokud zaměstnavatel hodlá zaměstnancům přidělovat práci, ale nemůže z nenadálých provozních příčin (např. zpoždění dodávky surovin) nebo z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jedná se o případy prostoje nebo částečné nezaměstnanosti, při kterých zaměstnancům sice také náleží náhrada mzdy, ale v nižší částce.

Při prostoji zaměstnancům náleží nejméně 80 % průměrného výdělku, při částečné nezaměstnanosti náleží zaměstnancům nejméně 60 % průměrného výdělku.

Při částečné nezaměstnanosti musí být splněny ještě následující podmínky:

–  dohoda s odborovou organizací nebo vydání vnitřního předpisu u zaměstnavatelů, u kterých nepůsobí odborová organizace

–  podklady prokazující dočasný pokles poptávky po výrobcích nebo službách zaměstnavatele

Zákaz činností dle usnesení vlády

Pokud je zaměstnavatel nucen uzavřít svou provozovnu z důvodu zákazu vydaného vládou (např. ubytovací podniky, provozovny stravovacích služeb), není zcela jasné, jak mají tito zaměstnavatelé postupovat vůči svým zaměstnancům.

Zákoník práce totiž považuje za karanténu i mimořádná opatření při epidemii a nebezpeční jejího vzniku, která jsou přijata orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. V takovém případě by dotčení zaměstnanci např. hotelového zařízení měli obdržet potvrzení o karanténě a zaměstnavatel by jim měl poskytovat prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (redukovaného obdobně jako nemocenské). Od 15. kalendářního dne by měli zaměstnanci čerpat nemocenské.

Problém je, že omezení vydaná v souvislosti s koronavirem jsou v tuto chvíli stanovena usnesením vlády podle krizového zákona a nikoli podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Další nejasnost je ohledně práva na výplatu nemocenského, jelikož zákon o nemocenském pojištění odkazuje pouze na definici karantény v úzkém slova smyslu, která nezahrnuje další protiepidemická opatření (jako např. omezení dopravy, uzavření ubytovacích podniků, zákaz různých akcí), ale pouze oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních osob.

Odpověď na tuto situaci nejsou příslušné orgány schopny zodpovědět. Nejbezpečnější postup je tedy v této chvíli (kromě čerpání dovolené) vyplácet zaměstnancům, kteří nesmějí vykonávat své zaměstnání, náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku a posléze žádat náhradu škody podle krizového zákona. Rodiče dětí mladších 10 let, jejichž školy jsou zavřené, mohou požádat o ošetřovné, kdy o prodloužení doby jeho výplaty bude dnes jednat vláda. O dalším vývoji situace Vás budeme informovat.

Pokud budete mít zájem, rádi Vám pomůžeme s řešením Vaší konkrétní situace, včetně přijetí vhodných opatření a přípravy vnitřních předpisů a instrukcí pro zaměstnance. V této krizové době jsme Vám nepřetržitě k dispozici.

Za tímto účelem prosím kontaktujte Kláru Valentovou, e-mail: klara.valentova@vilimkovadudak.cz, telefon: (+420) 222 814 911, mobil: (+420) 734 695 419.