Miroslav Hájek pro zpravy.iDnes.cz: Noví výrobci zelené elektřiny budou bez dotací, cenu to zřejmě neovlivní

zpravy.iDNES.cz, ekonomika.iDNES.cz, 13.9.2013 0:00:00 

Noví výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů nebudou od 1. ledna dotováni. Senát přijal novelu, kvůli které ODS chtěla odložit rozpuštění Sněmovny. Pro bylo 56 senátorek a senátorů, proti jeden. Koncovou cenu elektřiny to však podle analytika zřejmě neovlivní. 

 
Schválený zákon o obnovitelných zdrojích ukončuje podporu výroby elektřiny například v solárních elektrárnách, či z biomasy, které budou uvedeny do provozu od 1. ledna příštího roku. 

 
Účelem přijaté novely je i omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele, průmysl i státní rozpočet.  

 
Novela rovněž stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů na 495 korun za megawatthodinu, letos se platí 583 korun.  

 
Podle energetického analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky nelze po rozhodnutí senátu očekávat zlevnění energie. „Není to o zlevnění, ale zamezí to nárůstu příspěvků na výrobu energie v dalších letech,“ řekl iDNES.cz.  

 
Dodal, že příspěvek na obnovitelné zdroje energie je tak veliký, že kvůli němu mají problémy velké podniky i domácnosti. Současná cena elektřiny je podle něj ovlivněna právě dotacemi schválenými v minulosti. Vysoké dotace ohrožují podniky, varovali senátoři  

 
„Jsem pro to, aby byl zákon schválen. Stanovuje maximální výši poplatků z obnovitelných zdrojů. Už i Evropská unie si všimla, že je něco špatně. Ohrožuje to konkurenceschopnost i evropského průmyslu. Není to česká, ale evropská záležitost,“ vysvětlil v diskusi před hlasováním Miroslav Škaloud z ODS.  

 
Pro přijetí zákona byli i ostatní řečníci, kteří vystoupili v diskusi. I když Miloš Vystrčil z ODS své kolegy nabádal k tomu, aby projednávání novely odložili a nerozhodovali pod časovým tlakem. „Vše schvalujeme pod zbytečným tlakem, když jsme to mohli udělat už dřív,“ poznamenal v diskusi.  

 
V té zazněly i obavy z kolapsu průmyslu a s tím i spojené sociální otázky. „Nutnost podpory solární energie podlamuje konkurenceschopnost velkých zaměstnavatelů,“ podotkl Petr Gawlas a připomněl zprávy o odchodu velkých zaměstnavatelů ze severu Moravy.  

 
„Je tedy nutné zatáhnout za záchrannou brzdu, dokud naše velké podniky jedou,“ přimlouval se za přijetí novely senátor z Frýdku-Místku a dodal, že ceny elektřiny jsou u nás vyšší než třeba ve Francii a Španělsku. 

 
Ivo Bárek z ČSSD zase svým kolegům v Senátu připomněl, že nerozhodují jen o solárních elektrárnách, ale například i o výrobcích elektřiny z bioplynu a přimlouval se za podporu komunálních stanic na výrobu bioplynu.“Schválením zákona bychom zásadně zasáhli do průmyslu, protože by tito lidé od nového roku nic nedostanou,“ varoval.  

 
Zároveň jako i několik dalších diskutujících poznamenal, že původní zákon z roku 2005 nebyl špatný, ale negativa byla v jeho aplikaci a přidaných vyhláškách.  

 
„Podpořím tento návrh zákona, protože je výsledkem dlouhých jednání. Řešíme ale opět nefunkčnost státu. Tak, jak byl zákon nastaven v roce 2005, byl dobrý, kdyby podle něho postupovala vláda a Energetický regulační úřad,“ podotkla například místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). 

Zároveň dodala, že situace kolem podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů staví veřejnost proti těmto zdrojům jako takovým. „A to je škoda. Svět do takových energetických mixů jde, a nejen Německo. Setkali jsme se s tím i v USA a v Keni. I Čína jde tímto směrem,“ popsala.  

 
Připomněla, že obnovitelné zdroje energie na sebe vážou i spoustu pracovních míst a je to impuls pro vývoj nových technologií. „Podporu obnovitelných zdrojů potřebujeme a musíme nastavit pravidla,“ dodala. ODS chtěla kvůli zákonu oddálit rozpuštění Sněmovny.

 
Nyní se ročně vynakládá na podporu obnovitelných zdrojů kolem 44 miliard korun. Z toho 11,7 poskytuje státní rozpočet a zbytek platí odběratelé.  
 
Podpora bude zachována pouze pro větrné a vodní elektrárny a elektrárny na biomasu uvedené do provozu do 31. prosince 2015 v případě, že získal autorizaci na stavbu před dnem účinnosti zákona. 
 
Poslanci zákon schvalovali v polovině srpna a podpořili návrh Robina Böhnische z ČSSD, aby se ukončení podpory netýkalo vodních elektráren s instalovaným výkonem do deseti megawattů. 

 
 
Další poslanec prosadil návrh, podle nějž má být jasně vidět na ty, kdo dostávají dotace na provoz solární elektrárny. Podporu nemá například akciová nebo obdobná obchodní společnost, která má i jiné než zaknihované akcie. Nemá ji dostat ani taková zahraniční firma, která nepředloží čestné prohlášení o svých akcionářích, kteří drží víc než deset procent akcií ( o schvalování zákona ve Sněmovně více čtěte zde ).  
 

Opatření se nelíbí zástupcům solárních elektráren. „Lze očekávat, že někteří provozovatelé solárních elektráren zkrachují. Zahraniční solárníci se pravděpodobně budou bránit formou mezinárodních arbitráží. Riziko vidíme v tom, že hodně elektráren uvedených do provozu do roku 2010 bude mít vážné problémy s návratností vynaložených nákladů, které byly tenkrát několikanásobně vyšší než dnes,“ reagoval na rozhodnutí Senátu Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

  
 
Kvůli zákonu, který omezuje státní podporu obnovitelným zdrojům, občanští demokraté v polovině srpna prosazovali, aby se o rozpuštění Sněmovny hlasovalo až 3. září a ne v srpnu. Chtěli mít jasno, zda Senátem projdou zákony doplňující občanský zákoník, jenž má platit od ledna příštího roku, či právě zákon omezující státní podporu obnovitelným zdrojům energie ( více čtěte zde ).   

Článek naleznete ZDE.