Týden, 21.5.2012 0:00:00
Ústavní soud minulý týden potvrdil, že stát může i nadále vybírat 26procentní daň z elektřiny vyrobené ze solárních panelů. Majitelé elektráren proto hrozí arbitrážemi a žalobou do Bruselu. Téměř šest miliard korun loni vybral stát na nově zavedené dani z elektřiny vyrobené ze slunečního záření. Se zhruba stejnými příjmy tak může po verdiktu Ústavního soudu počítat státní rozpočet i v letošním roce. „Soud rozhodl už dávno dopředu. Naše propočty, které jsme mu dodali, už nebral v úvahu,“ tvrdí lidovecký senátor Petr Šilar, který stál v čele sedmnácti senátorů, již takzvanou solární daň u soudu napadli. Kritiku soudu ale ničím nepodložil. Bez zavedení daně by navíc došlo k razantnímu zdražení elektřiny, což by ohrozilo firmy a domácnosti, a tím i celou ekonomiku.
Značnou nevoli vyvolal verdikt brněnských soudců i u vlastníků solárních zdrojů. „Rozsudek plně odpovídá politickému zadání. Přitom je zde zjevné, že český stát nedodržuje vlastní zákony,“ zlobí se Aleš Korostenský, spolumajitel společnosti Korowatt, na jejíž dva solární zdroje nové zdanění nedolehlo. Kalkulace tak postavila na odlišných cenových podmínkách než jiní investoři, kteří vybudovali elektrárny v letech 2009 a 2010. Ti pod vlivem klesajících cen solárních panelů a vysokých výkupních cen „objevili“ ve fotovoltaice lukrativní byznys a mnozí z nich se ve vidině obrovských zisků dramaticky zadlužili u bank. „Tito lidé teď krachují a jejich projekty skupují banky nebo jiní silní hráči,“ dodává Korostenský.
Řada investorů se i přes neúspěch u Ústavního soudu šikuje a hrozí arbitrážemi či žalobou do Bruselu. Věří, že by mohli uspět, protože ani Ústavní soud nevyloučil, že by v konkrétním případě mohl zasáhnout ve prospěch vlastníků solárních zdrojů. „Rozhodnutí Ústavního soudu jim totiž částečně dává za pravdu,“ říká advokát Michal Hrnčíř z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. „V konkrétních případech totiž půjde o čísla, tedy o doložení návratnosti investice,“ dodává Hrnčíř.
Původní vládní záměr totiž počítal s patnáctiletou návratností investice. Po propadu cen solárních panelů až na polovinu se však toto období v mnoha případech smrsklo i na sedm až devět let. Stát by tak mohl v arbitrážích obhájit zdanění elektřiny ze slunečních elektráren, protože průměrnou dobu návratnosti pro investory dodržuje. Solárníci sdružení v České fotovoltaické a průmyslové asociaci ale tvrdí, že návratnost řady projektů po zavedení daně činí sedmnáct let, u některých projektů je ještě delší. Energetický regulační úřad naopak tvrdí, že solární projekty jsou i při financování od bank ziskové.