FLASHNEWS: Bezúplatná plnění společníkům po novele zákona o obchodních korporacích

Níže naleznete stručné shrnutí nové regulace zakazující obchodním korporacím poskytovat bezúplatné plnění svým společníkům (členům) a osobám jim blízkým, vycházející z novely zákona o obchodních korporacích provedené zákonem č. 33/2020 Sb. (dále jen „novela z. o. k.”), kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Novela z. o. k. nabude účinnosti dne 1. ledna 2021.

Limity při poskytování bezúplatných plnění společníkům

Dle § 40 odst. 5 z. o. k. nově nesmí obchodní korporace poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o:

1. obvyklé příležitostné dary,
2. věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel,
3. plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo
4. výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.

Zákaz je konkretizací zákonného zákazu vrácení vkladu (§ 16 odst. 1 z. o. k.). Cílem zákazu je dle důvodové zprávy zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích. Zákazu podléhají všechny obchodní korporace a směřuje nejen vůči společníkům, ale i vůči osobám společníkům blízkým. Zákaz zahrnuje všechna bezúplatná plnění, nejen převody majetku. Bezúplatné plnění nelze poskytnout ani se souhlasem nejvyššího orgánu (souhlas valné hromady s takovým plněním je tedy nerozhodný), ledaže je splněna podmínka pro některou z výjimek, v tom případě ale není potřeba souhlasu nejvyššího orgánu.

Věcný rozsah poskytování bezúplatného plnění

Bezúplatným plněním se míní jakékoliv plnění, peněžité i nepeněžité, tedy nejen bezúplatný převod majetku, ale i přenechání věci nebo práva k užívání či požívání, poskytování služeb či provádění nějaké jiné činnosti. Bezúplatným plněním ve smyslu § 40 odst. 5 z. o. k. naopak nejsou případy, kdy obchodní korporace poskytuje společníkovi plnění v rámci svých povinností souvisejících s výkonem práv společníka (poskytování plnění na podíl na zisku a jiných zdrojích, vrácení příplatku mimo základní kapitál, plnění při snížení základního kapitálu, poskytování informací v rámci práva společníka na vysvětlení a na informace apod.).

Sporné je, zda se bezúplatným plněním míní i poskytnutí jistoty za společníka (osobu jemu blízkou), aniž by obchodní korporace obdržela od toho společníka za poskytnutí jistoty úplatu, např. tím, že bezúplatně zajistí dluh společníka ručením, finanční zárukou či zřídí zástavní právo v jeho prospěch. V nejširším slova smyslu lze do pojmu „bezúplatné plnění“ zřejmě zahrnout i tyto případy To je problematické zejména v rámci skupinového bankovního financování (tj. např. v situaci, kdy mateřská společnost čerpá od finanční instituce úvěr, za který by se dceřiná společnost měla zaručit, popř. jej jinak zajistit). V těchto případech může vzniknout povinnost poskytnout úplatu na základě transfer pricingových pravidel. Avšak úplata může být peněžitá i nepeněžitá, materiální i imateriální, nicméně vždy penězi ocenitelná. Faktickou úplatou tedy může být v rámci koncernových vztahů i jiná prokazatelná výhoda plynoucí z členství v koncernu podle § 72 odst. 2 z. o. k., případně jiná prokazatelná výhoda plynoucí ze začlenění do příslušného podnikatelského seskupení.

Personální rozsah poskytování bezúplatného plnění

Osobami, jimž je zakázáno poskytnout bezúplatné plnění jsou především společníci. To je problematické u akciových společností, které v konkrétním okamžiku neznají své akcionáře. A.s. by měla poskytnout bezúplatné plnění až po ověření poslední evidence akcionářů, a měla by vyžadovat prohlášení obdarovaného, že není on a podle jeho nejlepšího vědomí ani osoba obdarovanému blízká akcionářem společnosti. Dalšími osobami, jimž je zakázáno poskytnout bezúplatné plnění jsou osoby blízké (dle § 22 o. z.), a to v okamžiku, kdy je bezúplatné plnění poskytováno, nikoliv v okamžiku, kdy nastala právní skutečnost zakládající povinnost plnit. Jako disproporční se jeví skutečnost, že je-li společníkem osoba fyzická, vztahuje se zákaz bezúplatného plnění nejen na ni, ale i na osoby jí blízké, zatímco je-li společníkem právnická osoba, dopadá zákaz jen na ni, neboť právnická osoba osoby blízké nemá.

Důsledky porušení zákazu poskytnout bezúplatná plnění

Důvodová zpráva k novele z. o. k. nijak nenaznačuje, co má být důsledkem porušení zákazu. Nepochybně to bude povinnost k náhradě škody vzniklé porušením tohoto zákazu ze strany členů statutárního orgánu, neboť poskytování bezúplatných plnění patří do obchodního vedení. Neměla by být dovozována neplatnost právního jednání, které je titulem k plnění, neboť z § 580 odst. 1 o. z. plyne, že neplatnost by měla nastat v případě, že to smysl a účel zákona vyžaduje. Smyslem a účelem zákonného zákazu plnění obsaženého v § 40 odst. 5 z. o. k. je ovšem zabránit tomu, aby bylo poskytováno zde uvedeným osobám plnění, resp. zajistit, aby v případě, že k tomu dojde, byl, pokud možno, obnoven původní stav. Smysl a účel zákona tedy v daném případě neplatnost právního jednání nevyžaduje. Bez ohledu na (ne)platnost právního jednání ovšem nastoupí pravidla o bezdůvodném obohacení. Je-li určité plnění zakázáno, získává příjemce takového plnění bezdůvodné obohacení, neboť je nepochybně naplněna obecná hypotéza bezdůvodného obohacení obsažená v § 2991 odst. 1 o. z., protože příjemce se obohatil bez spravedlivého důvodu.

Výjimky ze zákazu poskytovat bezúplatná plnění

V § 40 odst. 5 z. o. k. jsou současně uvedeny výjimky ze zákazu. Důvodová zpráva se odvolává na § 591 o. z., který upravuje výjimky z možnosti domáhat se relativní neúčinnosti bezúplatných jednání.

1. Obvyklé příležitostné dary, které poskytují obchodní korporace – např. upomínkové a propagační předměty, účast na akcích, které korporace pořádají pro své klienty, bezplatná účast na divadelním představení, koncertu apod., pozornosti u příležitosti vánočních svátků či narozenin společníka.
2. Věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel – př. společník organizuje sbírku, společníkem je právnická osoba založená za účelem uspokojování veřejných potřeb či za jiným veřejně prospěným účelem (např. nadace či nadační fondy). V každém případě bude nutné zkoumat, zda je příslušný dar poskytnut v přiměřené výši podle podmínek konkrétní obchodní korporace, účelu, za kterým byla založena, hospodářských výsledků či výše daru, které korporace obvykle poskytuje na dobročinné účely.
3. Mravní závazek a ohledy slušnosti – tedy plnění, pro které není právní titul např. nevratná výpomoc, ve složité životní situaci. Bude opět záležet na konkrétním plnění, jeho přiměřenosti majetkovým poměrům korporace, zda se podstatně nesnižuje hodnota majetku korporace, majetkové a sociální situaci nabyvatele atd.
4. Výhody poskytované podle zákona – a to nejen podle z. o. k. ale i podle dalších zákonů srov. § 254 odst. 1, § 575 odst. 1 písm. c) z. o. k., § 70 odst. 1 písm. f) zákona o přeměnách.