Jan Labský pro Hospodářské noviny: Lidé se budou soudit i kvůli stovce, nemusí o tom ani vědět

 

„V našem právu se bude jednat o průlomový krok,“ říká právník Jan Labský z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. „Nyní účastník vědomě zahajuje řízení. Nově se ani nemusí dozvědět, že se o jeho právu jednalo a rozhodlo,“ dodává. Česká verze zákona navíc jde proti doporučení Evropské komise. Ta před pěti lety uvedla, že žalující strana by se měla vytvářet na základě výslovného souhlasu dotčených osob. Hromadné žaloby jsou typické hlavně pro Spojené státy.

 

Ministerstvo spravedlnosti hájí svůj návrh tím, že praxi podobnou té americké používají i evropské státy – Velká Británie či Nizozemsko. „Kvůli pohledávce za sto korun nikdo zpravidla nevyvine aktivitu směřující k přihlášení do řízení, taková právní úprava tedy bude jen prázdnou schránkou bez možnosti využití,“ popisuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková. „Pokud se i tak o nárok na sto korun přihlásí 50 osob, tak celkovou částku pět tisíc se ani nevyplatí vymáhat,“ myslí si. Hromadné žaloby by se měly týkat hlavně spotřebitelských sporů. Lidé v Česku dnes na vymáhání škody často rezignují, kvůli škodě za několik stovek se jim soud nevyplatí. Jejich zájmy hájí pouze spotřebitelské organizace, které ale dosáhnou přinejlepším toho, že firma s porušováním práv zákazníků přestane. Pokud zákon projde, postup se změní. Kdokoliv bude moci založit skupinu podobně poškozených lidí a požadovat odškodnění.

 

 

Mluvčí ministerstva Machálková uvádí jako příklad společnost, která z lidí podvodem vyláká 30 korun za SMS zprávu. Pokud se jí to povede u pěti tisíc lidí, přijde si na 150 tisíc korun. Jednotlivci si ale škody v řádu desítek korun ani nevšimnou. „Nemusí se to ale týkat jen spotřebitelských sporů. Není možné vyloučit, že k takovým praktikám dochází i ve vztazích mezi dvěma podnikateli nebo třeba v oblasti pracovního práva,“ tvrdí Machálková. V případě, že újma přesáhne 20 tisíc korun, bude už se muset poškozený k hromadné žalobě připojit sám. Seznam probíhajících žalob najde v rejstříku ministerstva spravedlnosti. „Zpravidla půjde o situace, kdy došlo k poškození životního prostředí, újmě na zdraví kvůli hromadné dopravní nehodě nebo třeba u kauz vadných prsních implantátů,“ jmenuje Machálková. Kritici automatického začlenění všech poškozených se obávají, že se hromadné žaloby budou zneužívat, například s cílem poškodit konkurenční firmu. K soudu navíc ani nemusí dojít, stačí, když si žalující pomocí znaleckého posudku vyčíslí škodu, která se počtem možných poškozených osob znásobí. Se společností se pak domluví na vyrovnání za to, že žalobu stáhne. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR chtějí, aby se tento princip týkal jen poškození spotřebitelů. Terčem hromadných žalob se stal třeba americký obchodní řetězec Walmart, který byl obviněn z toho, že vykořisťuje své zaměstnance.