15. 02. 2018
Jan Labský pro Hospodářské noviny: Česko povolí hromadné žaloby
Hospodářské noviny, 15.2.2018 0:00:00
ZÁKON MÁ ZVÝŠIT VYMAHATELNOST PRÁVA PRO SPOTŘEBITELE
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán přichystal zákon, který v Česku zavede možnost podávat hromadné žaloby. Země by se tak přiblížila Spojeným státům a řadě evropských států, kde už hromadné žaloby fungují.
Česko v nedávné době zažilo několik kauz, které si o hromadnou žalobu „říkaly“. Třeba Dieselgate – bylo tu prodáno přibližně 165 tisíc aut s nainstalovaným podvodným softwarem. Další je aféra s dvojí kvalitou potravin nebo případ vracení špatně vypočtených sazeb úvěrů.
„Může se to dotknout také telekomunikačních služeb či trhu nových i ojetých aut,“ říká Viktor Vodička, ředitel Sdružení českých spotřebitelů. Skupina zákazníků by tak díky hromadným žalobám měla šanci od firem vysoudit náhradu za vzniklou škodu. V současnosti práva poškozených u soudu hromadně hájí pouze spotřebitelské organizace. Ty si ale odškodnění nárokovat nemohou. Mohou jen žádat, aby firma s porušováním práv zákazníků přestala.
„Zvýší se sebevědomí spotřebitelů a zjednoduší se vymahatelnost práva v Česku,“ tvrdí Vodička. Ten si od nového zákona slibuje, že výrobci i poskytovatelé různých služeb budou klást větší důraz na práva svých klientů. Podle ministerstva spravedlnosti, které se při přípravě zákona inspirovalo hlavně v USA, se zlepší také vymahatelnost práva například v ekologii. Bude možné podávat hromadné žaloby například v případě průmyslových havárií, které poškodí životní prostředí.
Návrh nyní posoudí vládní experti, zákon by měl být definitivně hotový zhruba za rok. Zavedení hromadných žalob chystá menšinová vláda hnutí ANO v demisi, má však podporu i dalších politických stran.
Soud i o malé částky
Lidé, kteří jsou v současnosti nějak poškozeni, na vymáhání škody často rezignují. „V případě vadných dílů bílé elektroniky dosahují škody stovek, maximálně tisíců korun. Podíváme-li se na rovnici, kdy na jedné straně je způsobená škoda, na straně druhé odměna advokáta, roky soudního řízení a stres s tím spojený, je výsledek jednoznačný,“ píší úředníci ministerstva spravedlnosti.
Pokud se ale k hromadné žalobě připojí dostatečný počet lidí, náklady se výrazně sníží. Ušetří však také žalovaný, který by v případě prohry nemusel hradit náklady na soudní řízení stovkám žalobců. „Namísto toho, aby každý vedl svůj individuální spor, by bylo vedeno řízení jedno, což by mělo představovat jak ekonomickou, tak časovou úsporu. Rovněž by to zajistilo, že ve shodné věci bude rozhodováno stejně,“ jmenuje výhody nového zákona právník Jan Labský z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Stát bude chráněn
Podle nového zákona bude mít kdokoliv, kdo se cítí poškozený, právo založit skupinu podobně dotčených osob a podat hromadnou žalobu. Všechna probíhající hromadná řízení budou zveřejněna v centrální databázi, kterou zřídí ministerstvo spravedlnosti. Každý poškozený tak bude moci zjistit, jestli se o jeho nároku už nevede soudní řízení.
Zákon nestanovuje minimální počet členů skupiny, která podává hromadnou žalobu. Například ve Francii musí žalobu podepsat alespoň dva lidé, v Polsku pak deset. Bude proto na zvážení soudu, jestli v daném případě žalobu připustí. Podobně bude muset soud posuzovat každou žalobu, jestli se nejedná pouze o šikanózní návrh. Právník Labský se obává, že by hromadné žaloby mohly zneužívat třeba firmy, které by se tak snažily poškodit svého konkurenta. „Takové rozhodování soudcům nezávidím.“
Hromadnou žalobu ale nebudou moci lidé použít například v rodinném právu nebo při sporech korporací se svými akcionáři. Ušetřen bude také stát. Pokud například úředník způsobí svou chybou lidem újmu, hromadná žaloba státu nehrozí. Výjimka se nicméně nevztahuje na společnosti vlastněné státem. Pokud tedy státní podnik, například energetická firma ČEZ, způsobí svým klientům nějakou škodu, hromadná žaloba mu bude hrozit.