Radim Obert pro Blesk: Byla nebyla… KANALIZACE

Blesk, 31.7.2017 0:00:00 

Panu Kuželovi začalo po padesáti letech vadit to, co dřív nevadilo

HORNÍ MOŠTĚNICE – Celá ta věc se táhne už padesát let. Přesněji řečeno – dlouhé roky spala, až ji před třemi lety oživil pan Václav Kužela (85) stížností na neoprávněný zábor části své zahrady sousedem, panem Číhalem.

Před zmíněnými padesáti lety, v prosinci 1966, vydala komise výstavby MNV Horní Moštěnice na Přerovsku souhlas se stavbou kanalizační přípojky. Vybudoval ji Jiří Číhal přes část zahrady Václava Kužely, na jehož přípojku do obecní kanalizace se pak napojil. V rozhodnutí komise je uvedeno, že majitel pozemku, pan Kužela, s přípojkou souhlasil.
On to ale dnes popírá, cítí se ukřivděn na svých právech a zdůrazňuje, že nikdy žádný souhlas nepodepsal. Chce, aby přípojka z jeho zahrady zmizela.

Umanutost?

Pikantní je, že oba »staří pánové« už domy i se zahradami přepsali na své syny, a tak spor řeší s najatými právníky oni.
Čtyřicet dva metrů kanalizačních trubek pana Číhala vede v zemi asi třicet až třicet pět centimetrů od zídky, vyznačující hranice zahrady pana Kužely. On sám tvrdí, že u její stavby nebyl.
„Soused to postavil asi za tři dny, když jsem nebyl doma. A manželka? Ta byla věčně v práci,“ tvrdí. Na sousedovu přípojku přišel prý až tehdy, když praskla a sklep mu zaplavily jeho fekálie. „Od té doby mám zkaženou studnu,“ stěžuje si.
Pan Číhal mladší (55) v jeho stížnostech vidí »takovou umanutost«. „S mladým Kuželou problémy nemám, určitě bychom se dohodli, pokud by mi udělil souhlas s eventuální opravou přípojky pod garáží, kterou tam mají bez stavebního povolení.“

Garáž a ostatní

Garáž opravdu stojí nad kanalizačními trubkami, a když pan Kužela podal žádost o dodatečné povolení stavby, konalo se u něj v červnu 2016 místní šetření. Byli tam lidé z odboru stavebního úřadu a životního prostředí přerovského magistrátu, z Vodovodů a kanalizací Přerov a oba sousedé. Přes výzvu ke smíru a uzavření dohody o součinnosti při údržbě obou staveb (tj. kanalizační přípojky a garáže) se dosud nic nestalo. „Nemám zájem, kanalizace musí pryč,“ trvá na svém pan Kužela starší. Píše stížnosti do novin, chodí po úřadech i na policii, a to, že celou záležitost by měli řešit především její účastníci, odmítá. Jeho syn by podle sousedů z ulice chtěl už mít klid a dohodě je nakloněn, ale otce si rozzlobit nechce, a zhoršit s ním vztahy už vůbec ne. A tak všichni čekají, co bude…

Ať se dohodnou, nebo se nedoplatí

„Sousedský spor je nejlepší řešit mimosoudním jednáním a dohodou stran,“ radí Mgr. Radim Obert, advokát z Vilímková Dudák & Partners. Jakýkoliv soudní spor, iniciovaný jednou nebo druhou stranou, bude totiž podle jeho názoru zejména s ohledem na dobu, která uplynula od zřízení přípojky (před více než padesáti lety), pro obě strany důkazně složitý, finančně nákladný a jeho výsledek velmi nejistý. „Obě strany mají generální prevenční povinnost předcházet škodám, proto doporučuji se dohodnout,“ dodává Obert.

KDO ZA CO MŮŽE A CO KDO ZMŮŽE

Máte podobný problém? oblém? Vede vaše kanalizace přes cizí pozemek? k? Mgr. Radim Obert Blesku zodpověděl zásadní otázky, které s příběhem úzce souvisí.

Kdo bude odpovědný za případné škody způsobené na prostředí?
„Z výše uvedeného vyplývá, že za škody na životním prostředí bude odpovědný taktéž její vlastník, pan Číhal.“

Pokud kanalizace praskne (drží 50 let), kdo zaplatí její opravu, případně škody, op které kanalizace způsobí?
„Vlastníkem přípojky na kanalizaci je pan Číhal a jeho povinností je zajistit, aby byla vodotěsná. Opravu a případné škody hradí on.“

Může majitel pozemku přimět souseda, aby kanalizaci vedl jinudy?
„Jestliže vlastník pozemku ku prokáže, že kanalizační přípojka ka byla postavena bez jeho souhlasu, a nadále s kanalizační přípojkou nesouhlasí, jedná se o neoprávněnou stavbu. Pro její odstranění musí vlastník pozemku podat návrh soudu na její odstranění. Soud může vztahy mezi vlastníky upravit také zřízením věcného břemene za náhradu.“

Protože pan Kužela odmítá dát souhlas se sousedovým vstupem na svůj pozemek, může na něm požadovat úhradu eventuálních škod při havárii jeho kanalizace?
„Pan Kužela musí souseda pustit na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě přípojky a náleží mu náhrada případně vzniklé škody. Vlastník přípojky musí vstup na pozemek předem oznámit. Pokud pan Kužela souseda na svůj pozemek nepustí, odpovídá za případně vzniklou škodu na přípojce a její vlastník – tedy pan Číhal – by po něm mohl požadovat náhradu škody, která by mu vznikla.“

Může majitel pozemku za kanalizaci souseda požadovat platbu?
„Podle zákona o vodovodech ch a kanalizacích je kanalizační přípojka na pozemku jiného vlastníka věcným břemenem a za její provozování a údržbu není bu možné požadovat platbu, pouze náhradu škody ou v případě vzniku újmy při vstupu vlastníka přípojky na pozemek.“

Vztahuje se na kanalizaci tzv. vydržení?
„Vydržení věcného břemene pro užívání kanalizační přípojky je teoreticky možné, nicméně s ohledem na dobu výstavby přípojky, která proběhla před více než padesáti lety, by prokazování podmínek vydržení v takovémto případě bylo velmi složité.“