Pavel Dudák pro MF Dnes: Každý desátý nezaměstnaný bude pomáhat obcím

MF DNES, 30.12.2011 0:00:00 

Pomocné práce pro obce doposud zajišťovali nezaměstnaní v hmotné nouzi. Nyní jim budou pomáhat třeba i kvalifikovaní odborníci, kteří přišli v ekonomické krizi o práci.

Nezaměstnaní
Manažer, který opravuje oděvy. Sekretářka uklízející knihovnu. Ředitel při malování ubytovny – i tak může od roku 2012 vypadat veřejná služba, tedy povinná práce pro obce. Nově se jí totiž budou účastnit i kvalifikovaní lidé, kteří přišli o zaměstnání a přihlásili se na úřad práce.
Jestli mají maturitní vysvědčení nebo dokonce vysokoškolský diplom, bude úředníkům jedno. Už po dvou měsících v evidenci úřadu práce přitom může kdokoliv dostat výzvu k nástupu na veřejnou službu. A pozor: Když odmítne, bude z řad nezaměstnaných vyškrtnut – přijde o podporu v nezaměstnanosti, přestane se mu platit sociální a zdravotní pojištění. O podporu pak může znovu požádat až za půl roku.

Nejen oranžové vesty
„V současné chvíli vykonává veřejnou službu 16 tisíc lidí. Cílem ministerstva práce a sociálních věcí je, aby do konce příštího roku bylo do prací pro obce zapojeno až padesát tisíc nezaměstnaných,“ říká tisková mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívová. To je deset procent všech nezaměstnaných.
Do veřejných služeb se doposud zapojovali jen lidé v hmotné nouzi a zabezpečovaly je obce samotné. Nově je budou organizovat krajské pobočky úřadu práce, které se následně mohou dohodnout na zajištění služby nejenom s obcemi, ale případně i s dalšími subjekty – sociálními institucemi, nemocnicemi, železnicemi.
Veřejná služba tak nebude jen o zametání chodníků, jak upozorňuje ministerstvo práce. Nezaměstnaní nemusí mít strach, že dostanou oranžovou vestu a vyrazí do ulic. Kromě čistoty veřejných prostranství bude možné pracovat v oblasti zlepšování životního prostředí nebo pomoci v oblasti kulturního rozvoje, sportu a v sociální péči.
„Vybraní lidé mohou pomáhat například v kuchyních některých institucí, dále mohou pracovat v psích útulcích, mohou pomáhat policii hlídat přechody pro chodce před základními školami nebo mohou rozvážet obědy důchodcům či pracovat pro sportovní oddíly nebo hasičské stanice,“ vyjmenovává některé příklady Viktorie Plívová.

Omezit nelegální práci
Cílem nového pojetí veřejné služby je především omezení nelegální práce a zvýšení efektivity politiky zaměstnanosti. U lidí dlouhodobě vedených na úřadech práce pak jde také o obnovení pracovních návyků a jejich odklon od nepřijatelného způsobu života.
Dá se předpokládat, že zvláště kvalifikované pracovníky nebudou dlouho pomocné práce bavit a budou aktivnější při hledání uplatnění. Někteří odborníci se dokonce shodují na tom, že mnoho lidí, raději než aby nastoupili na veřejné práce, přijde o podporu. Jsou ale slyšet i pozitivní reakce.
„Změny ve fungování úřadů práce směrem k veřejné službě vítám. A sama si dokážu představit, že bych si vzala koště a šla třeba zametat chodník. Mám sice vysokou školu, ale nějaký čas by mi to nevadilo. Samozřejmě bych si ale při tom hledala vhodné místo,“ říká Simona Vydrová, manažerka po mateřské dovolené.

Poloviční úvazek za podporu v nezaměstnanosti
Veřejná služba je stanovena nejvýše na dvacet hodin týdně a pracovníci za ni nedostávají mzdu. „Pobírají dál podporu v nezaměstnanosti tak, jak jim náleží,“ říká Jiří Reichl, tiskový mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR, podle něhož je u osob v hmotné nouzi výkon veřejné služby považován za snahu o zvýšení příjmu vlastní prací. Pracovník tak dostává životní minimum přes tři tisíce korun, pokud odpracuje ještě deset hodin týdně dobrovolně navíc, polepší si ještě o zhruba pět set korun.
A kdo bude pro veřejnou službu vybírán? „Zpočátku bude služba nabízena osobám, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok, a to ať se nacházejí v hmotné nouzi nebo ne. Až poté přijdou na řadu lidé, kteří jsou v evidenci kratší dobu,“ tvrdí Viktorie Plívová, podle níž má nová veřejná služba i důležitý sociální rozměr -podporuje začleňování osob a zvyšuje podíl lidí na životu obce či komunity. Lidé vykonávající veřejnou službu budou pojištěni na odpovědnost za škody způsobené na majetku nebo zdraví.
„Do vybrání jedné pojišťovny budou pojištění sjednávat a platit obce a úřad práce jim tyto částky refunduje. Jakmile bude vybrána pojišťovna, vše zajistí a zaplatí už přímo úřad práce,“ říká Jiří Reichl z generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Neplést s veřejně prospěšnými pracemi
Lidé si veřejnou službu často pletou s veřejně prospěšnými pracemi. Ty však jsou organizovány jinak. A pro rok 2012 se v nich nic nemění.
Prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, které po dohodě s úřadem práce vytváří zaměstnavatel. Úřady práce poskytují zaměstnavatelům příspěvky na mzdy pracovníků, ale maximálně na 12 měsíců. Mzdy za veřejné práce jsou minimální. Zaměstnavatelé se v dohodě zavazují, že volná místa budou obsazovat výhradně nezaměstnanými, které jim doporučí úřady práce. Jde o lidi, kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce. Veřejné práce spočívají v činnostech ve prospěch obce, státu nebo jiné instituce. 

Názor odborníka

Pavel Dudák advokátní kancelář VDNU legal 

Názor laika
Při hledání práce nemáte čas zametat chodníky V evidenci úřadu práce jako nezaměstnaná jsem byla několik měsíců a musím říci, že mi úředníci v hledání práce moc nepomohli. Když viděli, že jsem aktivní – rozesílám životopisy, chodím na pohovory, tak mě ani na žádné konkurzy neposílali. Nedovedu si představit, že bych musela povinně na veřejnou službu, byť na dvacet hodin týdně, protože bych už pak neměla čas na hledání uplatnění. Hledat práci je práce na plný úvazek. Musíte každé firmě poslat trochu jiný životopis, musíte se na každou schůzku s personalistou připravit a to vám zabere hodiny. Zametání chodníků nebo uklízení v domovech důchodců by mě časově omezilo a práci bych nehledala tak aktivně. Dovedu si ale představit, že člověk, který poprvé přijde o zaměstnání a ocitne se na úřadu práce, je z té situace vyděšený a veřejnou službu asi přijme.

Anna Krahulcová vysokoškolačka

Další novinky v zákonu o zaměstnanosti
Podpora pro méně lidí Od ledna 2012 získá podporu v nezaměstnanosti méně lidí. Pokud totiž úřad práce zprostředkuje uchazeči zaměstnání, ale on je ukončí bez vážného důvodu, bude se moci na úřad práce znovu přihlásit až po půl roce. Stejně dopadne člověk, kterého zaměstnavatel vyhodí pro hrubé porušení pracovních povinností. Podmínkou získání podpory v nezaměstnanosti navíc bude, že žadatel měl zaplacené důchodové pojištění alespoň za 12 měsíců během dvou posledních let. Dosud to byly milosrdnější tři roky. Potřebnou dobu pojištění je možné získat nejenom prací, ale i pobíráním invalidního důchodu třetího stupně, péčí o dítě do čtyř let, veřejnou službou nebo dlouhodobými dobrovolnickými aktivitami. Podpora v nezaměstnanosti první dva měsíce: 65 % průměrného měsíčního výdělku z posledního zaměstnání další dva měsíce: 50 % zbývající dobu: 45 % Délka pobírání podpory do 50 let věku: 5 měsíců od 50 do 55 let: 8 měsíců nad 55 let: 11 měsíců

Rekvalifikaci si každý vybere Uchazeč o zaměstnání si může od ledna sám vybrat rekvalifikační kurz, který se mu líbí. Doposud to určovali úředníci. Podmínkou však je, aby vybraná vzdělávací instituce měla akreditovaný program. Úřad práce navíc musí posoudit, zda vám díky vybranému kurzu najde na trhu práce snadněji uplatnění. Vydá pak k rekvalifikaci svolení, respektive dá účastníkovi potvrzení, že uhradí náklady po úspěšném absolvování kurzu. Stanoven je maximální limit 50 tisíc korun za tři kalendářní roky. Pokud tuto sumu uchazeč překročí, rozdíl ceny doplácí sám.

Studenti si polepší Studenti denního studia získají od ledna nárok na podporu v nezaměstnanosti. Doteď si o ní mohli nechat jen zdát. Podmínkou je, že už pracovali a přispívali na sociální pojištění alespoň 12 měsíců za poslední dva roky. „Vláda chce odstranit stav, kdy studenti, kteří si při škole vydělávají, platí příspěvky jako jiní zaměstnanci, ale po ztrátě práce nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na úhradu rekvalifikace. Když jsou navíc starší 26 let, musí si také sami platit zdravotní pojištění,“ říká Viktorie Plívová z ministerstva práce a sociálních věcí.

Práci nabídne úřad i agentura Pokud s tím budete souhlasit, může vás jako nezaměstnaného úřad práce zařadit do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání. Co to znamená? Práci vám budou shánět soukromé agentury práce, které tak uleví úřadům práce. Pokud agentura uchazeči najde práci, získá příspěvek pět tisíc korun, a v případě, že to bude práce na dobu neurčitou, ještě 1 250 korun. Pokud tento pracovní poměr bude trvat nejméně šest měsíců, dostane ještě dalších 500 korun. Agentury ak budou finančně motivovány k aktivnímu hledání volných míst.

Citelnější postihy za práci načerno Za práci načerno může člověk dostat pokutu až 100 000 korun, dosud to byla desetina. Pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč dostane pracovník, který při kontrole odmítne prozradit svou totožnost a nepředloží doklad o práci, například smlouvu. Zaměstnavatel umožňující nelegální práci může platit pokutu až 10 milionů korun (dosud 5 milionů). Minimální pokuta je 250 000 Kč. Práci načerno má v současnosti podle údajů ministerstva práce milion lidí. Od ledna vyrazí do terénu asi 400 kontrolorů a počet kontrol se zvýší čtyřnásobně až na 200 tisíc ročně.

Nová povinnost: hlásit se na poště Už od října se úřady snaží ztížit podmínky nelegální práce. Vytipovaní uchazeči o zaměstnání docházejí v určený čas v běžné pracovní době na kontaktní místo Czech Point na poště, kde obdrží nabídku volných pracovních pozic. Pozvánky jsou směřovány na všední dny a nezaměstnaný je dostane jen dva tři dny před termínem, aby byla ztížena jeho případná domluva s nelegálním zaměstnavatelem.