Jakub Kadlec pro LN: Máte právo střílet, řekli poslanci

Můj dům, můj hrad. Právo Čechů bránit se při ohrožení života útočníkovi se zbraní v ruce má být zaneseno přímo do nejvyšší úrovně českého práva. Umožnit to má nová formulace v Listině základních práv a svobod, kterou včera odhlasovali poslanci. „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon,“ je přesné znění ústavní úpravy. Ustanovení je to spíše symbolické. Ukazuje ale, jak se během uplynulých desetiletí změnilo vnímání člověka, který se brání i za cenu toho, že na útočníka vystřelí nebo sáhne po noži či například sekyře. Podle advokáta Jakuba Kadlece je dlouhodobým trendem českých soudů přistupovat k obráncům benevolentněji. „To nebyla samozřejmost. Především v 90. letech a na přelomu milénia byl postoj k pozici obránce mnohem přísnější,“ dodal pražský advokát z kanceláře Vilímková Dudák & Partners. Síla nové formulace spočívá hlavně v emoční rovině. „Návrh může přinést pocit, že právní úprava se rozvolňuje, a že obrana zbraní je tedy vždy oprávněná. To pak může naopak vést ke zvýšení nebezpečí a násilí ve společnosti,“ kritizovala například dříve návrh vládní zmocněnkyně pro lidská práva a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Klinický psycholog Jindřich Vaněk, který se specializuje na psychotesty ke zbrojním průkazům, však emoce trochu mírní. „Nebude to zase tak divoké, že by to lidem dávalo pocit oprávnění někoho zastřelit, “ řekl LN odborník na lidskou duši. Vaněk ale zároveň podotkl, že bude dobré si počkat, až u soudu začne novou úpravou ústavy někdo skutečně argumentovat. Teprve poté vysvitnou její skutečné dopady do českého práva. V trestní praxi by se nicméně nic měnit nemělo, formulace totiž jasně odkazuje na už platnou legislativu. Překvapivé je, jak snadno návrh sněmovnou prošel. Ze 144 hlasujících byli proti jen tři poslanci: pirát Mikuláš Ferjenčík, sociální demokratka Alena Gajdůšková a člen klubu lidovců Jan Čižinský. Ani jeden z nich však v bleskově krátké debatě k ústavní novele nevystoupil. Názor k tématu na straně 8 Máte právo střílet, řekli poslanci.

„Nejsem v tomto tématu nikterak emočně angažován. Podle mého názoru jsou současné české zákony o držení zbraní vyhovující. Považuji tuto úpravu za politické PR,“ řekl LN pirátský poslanec Ferjenčík. U řečnického pultíku se vystřídalo několik podporovatelů návrhu. „Úpravou listiny zde nevznikne žádný Divoký západ s pistolníky s kolty proklatě nízko,“ prohlásila například poslankyně ODS Jana Černochová. Poslanec ANO Jiří Mašek se zase jal vyvracet, že nová úprava práva umožní se snadněji ozbrojit. „Není to zákon o ozbrojování, ale o obraně se zbraní,“ argumentoval. Návrh na přeformulování části ústavy vzešel ze Senátu, konkrétně od trojice jeho členů: Martina Červíčka (ODS), Zdeňka Hraby (STAN) a Václava Lásky (Senátor 21). Dolní komora parlamentu si už schválení ústavního zákona odhlasovala, i tak se ale v zájmu dodržení parlamentních regulí musí návrh včera schválený sněmovnou znovu vrátit na půdu Senátu. Pokud ho opětovně schválí, poputuje k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.

Nejen střelné, ale i chladné

Pozornost se sice v kontextu schváleného čerstvého doplnění Listiny základních práv a svobod točí okolo střelných zbraní, jak ale zdůraznil senátor Červíček přímo ve sněmovně, nemusí jít jen o pistole, pušky a podobně. Důvodová zpráva, která se dá využít jako vodítko pro budoucí výklad normy, totiž zmiňuje výslovně i další alternativy. „Zbraní může být vše, čím lze učinit zásah vůči lidskému tělu důraznější,“ píše se ve zprávě. Vyjmenované jsou třeba chladné zbraně jako nože či sekery, jejichž držení není zákonem nijak omezeno. Kromě toho trojice senátorů operuje také v rozmezí morálních soudů o dobru a zlu. „Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na život a zdraví člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se vůči němu aktivně bránit,“ tvrdí text důvodové zprávy. Novela vychází z petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí včetně řady ústavních činitelů. Byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Zmíněná petice dorazila do dolní komory loni v červenci, převzal ji sám předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). A rovnou se pod ni také podepsal. Vládní poslanec přitom šel proti námitkám některých ministerstev či nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Jeho úřad konstatoval v připomínkovém řízení, že navrhovaná norma může vzbudit dojem, že se rozšiřují meze nutné obrany. „Což může vést k excesivnímu jednání,“ uvedl. Resort vnitra označil návrh za nadbytečný, ministerstvo financí namítlo, že se obává tendence lidí sahat k násilnějším řešením konfliktů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) šla ještě dál. Navrhovaná formulace podle ní zakotvením práva na obranu zbraní nepřímo odkazuje na možnost, že právo zbraň vlastnit by měli mít všichni.

Obrana zbraní? Kdysi risk

Podle advokáta Kadlece bývalo ještě před dvaceti lety relativně riskantní svůj život bránit za použití zbraně. Člověk totiž čelil velkému riziku, že skončí s nepodmíněným trestem, třeba kvůli nepřiměřené sebeobraně. V dnešní době zase může nová formulace ústavy hrát roli hlavně u soudů nižších instancí, které se podle Kadlece ve svém rozhodování i v podobných případech často lišily. Jednotný postup pak přineslo až odvolání k soudu vyšší instance. „Není vůbec příjemné být nepravomocně odsouzen a pak své právo dokazovat u soudů vyšších instancí,“ uvedl advokát. K tomu došlo třeba v roce 2009, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že nastražení například samostřílu, jenž má zlodějům zabránit ve vniknutí do soukromého objektu, je v pořádku a v souladu s pravidly nutné sebeobrany. Reakci soudu vyvolala kauza invalidního důchodce Oldřicha Doskočila z roku 2004. Jeho improvizovaná past zasáhla do nohy jednoho ze zlodějů, kteří mu pravidelně vykrádali chatu.

Emoce vzbudila zbraňová legislativa už v roce 2017, kdy Evropská komise přišla se směrnicí, jež by se dotkla prakticky všech asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů v ČR. Smyslem opatření měl být zákaz automatických zbraní a také zpřísnění pravidel pro držení těch ostatních. Česká strana namítala, že EU nepřišla se studií, která by dopad na vlastníky zbraní podchytila. Soudní dvůr EU to však odmítl s tím, že vycházel z četných analýz, dle nichž nebyla opatření ve směrnici nepřiměřená.

„Návrh může přinést pocit, že obrana zbraní je vždy oprávněná. To může vést ke zvýšení nebezpečí a násilí.“ Helena Válková (ANO), poslankyně a zmocněnkyně pro lidská práva Jak zní nová část Listiny základních práv

* Nová podoba článku 6 Listiny základních práv a svobod, v závěru s vytučněnou větou, která se v ústavním dokumentu objeví nově: (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života.

(3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.

Zdroj: Lidové noviny 

Datum vydání: 19.6.2021