Hana Procházková pro Hospodářské noviny: Jaké změny čekají podnikatele v roce­ 2019?

Hospodářské noviny, 13.12.2018 0:00:00 

Anketa

Zeptali jsme se právníků, „daňařů“ a dalších expertů, jaké změny čekají malé a střední podnikatele v příštím roce. Firem se
dotknou rostoucí úrokové sazby nebo snaha o restart českého eGovernmentu.

David Zlámal, vedoucí partner kapitálového a dluhového poradenství EY

V nadcházejícím roce budou české podniky čelit dopadu rostoucích
úrokových sazeb. Během posledních let si firmy již zvykly na velmi nízké úrokové sazby, avšak toto období je již za námi. Jen
za posledních dvanáct měsíců se zvýšila sazba PRIBOR více než o 1,25 procenta a od této sazby se odvíjí většina úvěrového
financování českých firem.
Vedení společností proto budou muset zvažovat fixaci úrokových sazeb, aby se vyhnuly dopadu možného dalšího zvýšení
úroků ze strany ČNB. Dále budou firmy zvažovat, zda by mohly využít možnost nahradit financování v českých korunách eury,
kde úrokové sazby stále zůstávají na nízkých úrovních, jak jsme byli doposud zvyklí. Tímto lze dosáhnout úspory na úrocích
více než o dvě procenta ročně, což bude často představovat snížení úroků až o polovinu, a tedy významný dopad na zisk
společnosti.
Je však nutné správně zvážit, zda má podnik příjmy v eurech, jinak hrozí vystavení se kurzovým ztrátám, které by mohly velmi
jednoduše převýšit úsporu dosaženou na úrocích.

Nikola Neumanová, koncipientka bpv Braun Partners

Změny v oblasti stavebnictví nastanou zejména například u dálnic, silnic I. třídy a jiných
veřejně prospěšných staveb. O těchto stavbách bude od 1. srpna 2019 v územním řízení a řízení o vyvlastnění rozhodovat v
první instanci vždy kraj, na jehož území se mají uskutečnit, či Magistrát hl. m. Prahy u staveb na území Prahy. Odvolacím a
přezkumným orgánem bude v těchto případech ministerstvo pro místní rozvoj, s výjimkou dálnic a silnic I. třídy, které budou
svěřeny ministerstvu dopravy.
Tyto změny se vedle stavebníků dotknou i vlastníků pozemků, na kterých mají být v budoucnu stavby umístěny či které s těmito
stavbami budou sousedit. Vlastníci těchto pozemků by tak na zmíněné změny měli pamatovat zejména při zasílání podání
stavebním a vyvlastňovacím úřadům a při kontrole úřední desky jejich obecního úřadu, zdali jim touto cestou nejsou
doručovány dokumenty vydané krajskými úřady v souvislosti se stavbami dopravní infrastruktury.
Další změnou, kterou může příští rok přinést, je navrhované úplné zrušení povinnosti stavebníka získat závazné stanovisko
orgánu územního plánování. Nyní to projednává Poslanecká sněmovna. Stavitelé některých jednodušších staveb sice byli již
od této povinnosti osvobozeni, návrh novely stavebního zákona předložený poslancům však zamýšlí tuto povinnost zrušit
kompletně, a ulehčit tak přetíženým orgánům územního plánování. Pokud se tuto novelu podaří prosadit, dá se očekávat, že se
stavební řízení urychlí.

Václav Nekvapil, managing partner CEC Government Relations

Již tradiční a téměř každoroční novelizace daňových zákonů se nám nevyhne
ani v roce 2019, naštěstí ji však vláda předkládá alespoň v „úhledném“ balíčku o rozměrech 333 stran (i s důvodovou zprávou).
Parlament ho nestihl včas projednat, a tak již bohužel padla alespoň předvídatelná účinnost od 1. ledna.
Od příštího roku by však finanční správa a celníci měli lidem dát konečně možnost platit různé správní poplatky platebními
kartami, jak jsou zvyklí z běžného života, a nikoli archaickými způsoby, jakými jsou kolky nebo koneckonců i papírové peníze.
Nadějnějším pokusem o přívětivější tvář státu je snaha restartovat český eGovernment, který by měl podnikatelům značně ušetřit
čas, a tedy i peníze. Nedávno spuštěný Portál občana by měl v roce 2019 přinést rozšíření jeho funkcionalit,
které podnikatelům ulehčí jednání se subjekty veřejné správy.
Rok 2019 přivede na český trh práce nové lidi ze zahraničí díky rozšiřování režimů typu „Ukrajina“ nebo „Indie“, což dává
naději, že stát začíná lépe reflektovat potřeby domácí ekonomiky. Podnikatelé se však neshodnou, jakou strategii má stát v
oblasti pracovní migrace prosazovat – zda levné pracovníky s nízkými mzdami do odvětví s malými maržemi, jako je
stavebnictví, logistika či maloobchod, nebo zda má na jejich úkor preferovat vysoce kvalifikované vývojáře či zaměstnance
pro podnikové služby. Ti snad průměrnými mzdami přinášejí státní pokladně peníze, zatímco pracovníci za minimální mzdu
vydělávají jen svému zaměstnavateli.

Jana Zelinková, Petr Mašek, daňoví poradci PwC

Chystaná novela zákona o investičních pobídkách s plánovanou účinností
v polovině roku 2019 bude znamenat revoluci v jejich udělování. Dotkne se hlavně velkých firem, pro které se stanou v mnoha
případech nedostupnými. Dotkne se ale také malých a středních podniků, protože právě jejich směrem
má být tato veřejná podpora do budoucna zaměřena.
Mezi nejzásadnější změny patří požadavek na vyšší přidanou hodnotu. Znamená to, že alespoň 80 procent pracovníků dané
společnosti bude pobírat mzdu minimálně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investice realizuje, a
současně podíl jejích zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním bude činit nejméně 10 procent. Tento podíl lze nahradit
spoluprací s VŠ či výzkumnou organizací za předpokladu, že podíl výzkumných a vývojových pracovníků bude dosahovat
nejméně dvou procent pracovníků dané společnosti. Ani splnění těchto podmínek však nezajistí příslib investiční pobídky.
Další významnou změnou je schválení každé jednotlivé žádosti o investiční pobídku vládou, a to za dosud nejasných
podmínek. Zatímco doposud byla pravidla udělování investičních pobídek daná zákonem, v budoucnu bude spíše na libovůli
členů vlády, zda konkrétní záměr bude, či nebude podpořen. Aby toho nebylo málo, konkrétní podmínky investičních pobídek
již nebudou uvedeny v zákoně, ale v nařízení vlády, aby mohly být operativně měněny. MPO v této souvislosti očekává pokles
podpořených investičních záměrů až o polovinu.

Hana Procházková, daňová poradkyně ve firmě Vilímková Dudák & Partners

Na základě novely daňového zákona dojde k novému vymezení osob,
které podléhají dani z přidané hodnoty a mohou nebo musí se stát plátci DPH. Za osobu povinnou k dani není považován člen
skupiny DPH a zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající zpracovně právního vztahu či
služebního poměru. Vzniká tak otázka, zda se jednatelé společností musí registrovat při překročení obratu milionu korun a zda
na jejich odměnu bude nutné aplikovat DPH.
Příští rok se změní i oprava základu daně. Podle nově navrhovaného pravidla bude datem uskutečnění při opravě základu
daně den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, tedy k datu opravy.
Na základě změny předpisů EU dochází od příštího roku k zavedení nového pravidla u elektronicky poskytovaných služeb.
Český podnikatel poskytující tyto služby osobě nepovinné k dani v jiném členském státě se nově bude moci rozhodnout, zda
bude službu považovat za uskutečněnou v tuzemsku a zatíží ji českou DPH při dodržení limitu 10 tisíc eur za kalendářní rok.
Další změnou je, že plátci DPH budou muset vynaložit nezbytné úsilí k doručení daňového dokladu (i opravného daňového
dokladu) a v rámci lhůty ho odeslat na adresu příjemce do 15 dní od data uskutečnění zdanitelného plnění. To nebude
považováno za splněné například tehdy, kdy plátce sice daňový doklad v dané lhůtě odeslal, avšak zároveň věděl nebo mohl
vědět, že se příjemce na dané adrese nezdržuje.

Matej Mihálik, advokát kanceláře Glatzová & Co.

Za nejdůležitější změny v oblasti pracovního práva v nadcházejícím roce považujeme
zejména pravidelný růst důležitých částek pro zaměstnance, tedy především minimální mzdy (zvýší se na 13 350 korun) a dále
sazeb tuzemského i zahraničního stravného. Dále je to zavedení tzv. elektronické neschopenky, prostřednictvím které budou
zaměstnavatelé o pracovní neschopnosti zaměstnance informováni elektronicky. Také doporučujeme sledovat stav
projednávání rozsáhlé novely zákoníku práce, která by měla být přijata ke konci roku 2019.
Za zvýšenou pozornost stojí zrušení tzv. karenční doby, tedy doby prvních tří dnů pracovní
neschopnosti, během kterých zaměstnanci nyní nepobírají žádnou kompenzaci. Novela rušící karenční dobu prošla Poslaneckou
sněmovnou a lze očekávat, že bude účinná v první polovině příštího roku. Zrušení karenční doby se tak týká prvních tří dní
pracovní neschopnosti, během kterých zaměstnavatel nově zaměstnanci vyplatí náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného
výdělku upraveného stejně jako denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění.
Pro zaměstnavatele to především znamená potřebu úpravy vnitřních systémů a předpisů. Přehodnotit by se měl i oblíbený benefit
sick days, kterým zaměstnavatelé výpadek příjmů zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci kompenzovali. Upozorňujeme, že
částka náhrady mzdy poskytovaná zaměstnavatelem nad zákonem stanovenou hranici jako benefit
nesmí převýšit průměrný výdělek

Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY

Z pohledu podnikatelů se pokračující celkový dobrý výkon české ekonomiky pozitivně promítá do
poptávky, ale zároveň znamená i zhoršující se dostupnost pracovní síly a zvyšování mzdových nákladů. Záleží hodně na oboru
podnikání a související struktuře nákladů a konkrétní poptávce po výrobcích a službách dané firmy a také na tom, v jakém
regionu podniká. Nedá se tedy obecně říci, že pozitivní vlivy převládají.
Co obecně platí, je, že se podnikatelé musí dále věnovat udržení pracovníků, jejich motivaci a zvyšovat jejich produktivitu
investicemi do výroby a informačních technologií. V současném prostředí také dobré odhadnutí aktuální rovnováhy mezi
nabídkou a poptávkou může znamenat možnost zvýšení cen bez výraznějšího nárůstu nákladů. Toto platí například u
drobnějších řemeslníků nebo u IT firem.

Ondřej Vykoukal, advokát KPMG Legal

Největší právní novinkou v elektronické oblasti bude v roce 2019 patrně evropské nařízení ePrivacy.
Ačkoli stále neznáme jeho finální znění, je možné, že bude přijato ještě před evropskými volbami v květnu 2019, a nabude tak
účinnosti už v druhé půlce příštího roku.
Účelem nařízení je ochrana soukromí ve světě elektronické komunikace. ePrivacy tak stanoví nová pravidla mimo jiné pro
nevyžádaná obchodní sdělení, přímý marketing, internet věcí apod. Pro fungování podnikatelů jsou však zřejmě nejdůležitější
nová pravidla pro používání souborů cookies. Ta dopadnou prakticky na všechny provozovatele webů.
Nařízení obecně zakazuje použití cookies ve vztahu k uživatelům webových stránek a zároveň stanovuje výjimky z tohoto
obecného pravidla. Jakékoli cookies je samozřejmě možné použít se souhlasem uživatele. Bez schválení bude možné použít
jen specifické kategorie souborů cookies, která jsou nezbytná: pro poskytnutí služby, kterou si uživatel vyžádal, pro
uskutečnění přenosu elektronické komunikace nebo pro anonymní měření návštěvnosti. Každý provozovatel webových stránek
používající cookies tak bude muset analyzovat veškerá používaná cookies. Musí určit, která vyžadují souhlas uživatele a která
nikoli, upravit web, aby případné sbírání souhlasů probíhalo v souladu s nařízením, a konečně bude třeba aktualizovat zásady
používání cookies tak, aby odpovídaly nové regulaci

Související článek: https://byznys.ihned.cz/podnikani/c1-66383960-jake-zmeny-cekaji-podnikatele-v-roce-2019