Radim Obert: Výmaz zástavního práva na základě vzdání se ze strany zástavního věřitele

Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „ČÚZK“) sjednotil aplikační praxi katastrálních úřadů[1], a to ve věci postupu při výmazu zástavního práva, které zaniklo v důsledku jeho vzdání se ze strany zástavního věřitele.

Podle ust. § 1379 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaniklo-li zástavní právo zapsané do veřejného seznamu (katastr nemovitostí), věřitel bez zbytečného odkladu požádá o jeho výmaz. Vzhledem k tomu, že zánik zástavního práva formou vzdání se je často využívaným institutem, níže naleznete praktické shrnutí všeho potřebného.

Primárně je potřeba mít jasno v tom, na základě jaké vkladové listiny, tj. podkladu pro rozhodnutí katastrálního úřadu o návrhu na vklad práva (v popisovaném případě výmaz), má být zástavní právo z katastru nemovitostí vymazáno. V zásadě mohou nastat dva případy.

Pokud je vkladovou listinou potvrzení zástavního věřitele o zániku zástavního práva, není podle názoru ČÚZK nutné dokazovat doručení jednostranného právního jednání, tj. vzdání se zástavního práva, které zástavní věřitel činí vůči zástavnímu dlužníkovi. Katastrální úřad  v takovém případě přezkoumá pouze skutečnost, zda má potvrzení zástavního věřitele o zániku zástavního práva náležitosti předepsané katastrální vyhláškou (ust. § 66 odst. 3 vyhlášky ČÚZK č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí). Mezi tyto náležitosti patří mj. uvedení skutečnosti, že vzdání se zástavního práva bylo zástavnímu dlužníkovi doručeno.

Druhou možností je, že tzv. vkladovou listinou je přímo vzdání se zástavního práva. Ze stanoviska ČÚZK vyplývá, že samotné právní jednání, kterým se zástavní věřitel vzdává zástavního práva, není dostatečným dokladem skutečnosti, že zástavní právo zaniklo. K zániku zástavního práva dochází až momentem doručení jednostranného právního jednání do sféry zástavního dlužníka. Vzdání se zástavního práva lze proto jako vkladovou listinu akceptovat až poté, co bude prokázáno, že vzdání se zástavního práva bylo před podáním návrhu na vklad skutečně doručeno zástavnímu dlužníkovi.

S ohledem na shora uvedené lze před podáním návrhu na vklad doporučit, aby vzdání se zástavního práva obsahovalo mimo ostatní náležitosti také potvrzení o převzetí, tedy zástavní dlužník vzdání se rovněž podepíše. Další variantou je podepsání samotného návrhu na vklad jak ze strany zástavního věřitele, tak ze strany zástavního dlužníka, přičemž obě strany budou účastníky vkladového řízení.

Co se týče situace, kdy doručení vzdání se zástavního práva nebude prokázáno před podáním návrhu na vklad, dle stanoviska ČÚZK by katastrální úřady měly v rámci vkladového řízení akceptovat „všechny racionální způsoby“ prokazování. S ohledem na možné zásadní dopady do postavení zástavního věřitele v případě, kdy by zástavní právo nebylo vymazáno bez zbytečného odkladu (vč. případné povinnosti k náhradě škody), rozhodně doporučujeme věnovat otázce prokázání doručení zvýšenou pozornost.

Potřebujete pomoci či poradit s výmazem zástavního práva? Máte jiný dotaz či případ v oblasti nemovitostí?

Obraťte se na nás prostřednictvím kontaktů uvedených zde: Nemovitosti & stavební právo.

[1] Stanovisko ČÚZK ze dne 22. února 2018, č. j. ČÚZK-02374/2018-22; stanovisko ČÚZK ze dne 7. května 2018, č. j. ČÚZK-05176/2018-22.