Jan Labský pro Hospodářské noviny: Podat hromadnou žalobu bude snadné

Lidé v Česku budou moci podávat hromadné žaloby podobně jako třeba ve Spojených státech či v řadě evropských zemí.

Poškozeným zákazníkům by se tak vyplatilo soudit se i kvůli škodě v řádu stovek korun. Nový zákon o hromadných žalobách by mělo ministerstvo spravedlnosti dokončit během příštího týdne. „Očekáváme, že se schválí v průběhu příštího roku. Platit by měl od poloviny roku 2021,“ říká mluvčí ministerstva Lucie Machálková.

Kauz, ve kterých by Češi nově mohli podávat hromadné žaloby, je celá řada – od spotřebitelských sporů až po ekologické havárie. Když se například před čtyřmi lety dostala kontaminovaná voda do potrubí v pražských Dejvicích, získali – ale jen někteří – tamní obyvatelé od Pražských vodovodů a kanalizací kompenzaci pět tisíc korun. Pokud by tehdy měli možnost podat hromadnou žalobu, jejich vyjednávací pozice by byla výrazně silnější. Dalším příkladem je aféra falšování testů emisních norem

Dieselgate, která se v Česku týká asi 165 tisíc majitelů aut z koncernu Volkswagen.

Nově by celý systém fungoval tak, že by skupinu poškozených zastupoval takzvaný správce. Ten by celý spor financoval a zároveň nesl i rizika v případě, že by soud rozhodl ve prospěch žalovaného. Za to by při úspěchu získal pětinu z částky, kterou by se podařilo vysoudit.

Správcem se kromě spotřebitelských organizací mohou stát i soukromé společnosti, které od ministerstva spravedlnosti získají akreditaci.

Návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách počítá s tím, že u menších škod v řádu stovek či tisíců korun by žalující do hromadné žaloby zahrnul automaticky všechny osoby, kterým vznikla újma. Lidé se tak ani nemusí dovědět o tom, že jsou součástí soudního sporu. Taková praxe by podle kritiků mohla vést i ke zneužívání hromadných žalob. Firmy by je například mohly používat k zastrašení či poškození konkurenta. Šikanózní návrhy by měl ale hned na začátku procesu vyřadit soud, což by naopak mohlo vést k jejich zahlcení. „S ohledem na poměrně snadnou tvorbu skupiny nemusí jít o lichou obavu,“ říká právník Jan Labský z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

U vyšších částek se poškozený bude muset k žalobě sám připojit. Informace o probíhajících hromadných žalobách bude moci každý najít ve veřejné databázi. Na to, aby se k některé z nich přidal, bude mít až půl roku.

„Hromadné žaloby by mohly být i bičem na nepoctivé podnikatele, kteří využívají právě toho, že se spotřebitelé o menší částky nesoudí,“ říká vedoucí právnického oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený. U škody do 10 tisíc korun se podle něj lidem často ani nevyplatí jít k soudu a na vymáhání nároku rezignují. Získané peníze by sotva pokryly náklady na právníky a další soudní výlohy. „Tento stav potom umožňuje, aby nepoctiví obchodníci a poskytovatelé služeb dále krátili spotřebitele na jejich právech,“ míní Zelený. Jako příklad uvádí spory zákazníků s operátory kvůli neoprávněné aktivaci některých služeb nebo s e-shopy kvůli nedodanému zboží.

Práva klientů dnes u soudu hájí jen spotřebitelské organizace, které ale odškodné žádat nemohou. Dosáhnou nanejvýš toho, že firma s porušováním práv přestane. Zavedení hromadných žalob v Česku představuje i příležitost pro rozvoj nového byznysu. Třeba firma LitFin už nyní výměnou za podíl na zisku spolufinancuje soudní spory klientům, kteří si to nemohou dovolit. „Bereme to jako přirozený vývoj, který odráží potřeby moderní doby,“ říká zakladatel společnosti Maroš Kravec s tím, že novinka by mohla ulevit také soudům. „Je nelogické, aby tisíc žalujících se stejným nárokem bylo nuceno podávat tisíc identických žalob.“

Hromadné žaloby by mohly být i bičem na nepoctivé podnikatele, kteří využívají právě toho, že se spotřebitelé o menší částky nesoudí. Lukáš Zelený dTest