Detail MediaInfo

Poradna: jaké jsou záludnosti zkušební doby v novém zaměstnání


idnes.cz, 15.11.2017 0:00:00

Cílem zkušební doby je, aby se zaměstnavatel a nový zaměstnanec lépe poznali a rozhodli se, zda chtějí ve spolupráci pokračovat, nebo ji ukončit. Ale i zkušební doba má svá pravidla. Vysvětluje je advokátka Klára Valentová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
 

Ve většině případů bývá zkušební doba součástí pracovní smlouvy. Ale není to zákonná podmínka, a tak dokonce nemusí být sjednána vůbec. Nebo ji lze sjednat v jiné zvláštní dohodě, zejména u pracovního poměru, který vzniká jmenováním na vedoucí pracovní místo.
 

Pokud se obě strany na zkušební době domluví, musí dohoda být vždy v písemné formě. Pokud tato podmínka není splněna, je toto ujednání neplatné. Aby bylo ujednání o zkušební době platné, musí být dohoda uzavřena nejpozději v ten den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Pokud jde o jmenování, jedná se o den, který byl uveden jako den jmenování. 
 

Délka zkušební doby je stanovena zákonem, a to tak, že u řadových zaměstnanců může být maximálně tříměsíční a u vedoucích zaměstnanců (zaměstnanec, který má alespoň jednoho podřízeného zaměstnance) nejdéle šestiměsíční.
 

Nesmí však být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud by tedy byl pracovní poměr sjednán pouze na dobu jednoho měsíce, může být zkušební doba u jakéhokoli zaměstnance nejdéle čtrnáctidenní. Vždy však půjde o dobu ucelenou, která plyne od vzniku pracovního poměru.
 

Prodlužovat zkušební dobu nejde 
Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, a tedy jestli je od počátku ujednána na dobu například dvou měsíců, nemůže být dodatečně prodloužena na měsíce tři. Výjimku tvoří celodenní překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele a celodenní dovolená, o které se pak zkušební doba prodlužuje automaticky. 

 

Například zaměstnanec po týdnu práce v novém zaměstnání onemocní a marodí po dobu jednoho týdne. Zkušební doba se pak o pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti automaticky prodlouží, takže neskončí v původně sjednaný den, ale nadále pokračuje podle délky předchozí překážky v práci.
 

Odpoledne odejdu a už nepřijdu, pozor ale na tři podmínky
Jelikož účelem zkušební doby je vyzkoušet si vzájemnou spolupráci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a mít možnost se rozhodnout, zda v této spolupráci budou strany pokračovat, je zrušení pracovního poměru ve zkušební době poměrně jednoduché, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

 

Oba mohou pracovní poměr v této době zrušit z jakéhokoliv důvodu, dokonce i bez uvedení důvodu. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení druhé straně, pokud v něm není uveden pozdější den. 
 

Zrušení pracovního poměru je omezeno třemi podmínkami:

  • Pracovní poměr musí být zrušen v době, kdy zkušební doba trvá (písemný dokument musí být doručen druhé straně během zkušební doby).
  • Musí být vždy zachována písemná forma zrušení, jinak se k němu vůbec nepřihlíží a není nutné zrušení napadnout u soudu.
  • Omezením na straně zaměstnavatele, který zaměstnanci nesmí zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit během prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti či karantény. A to proto, aby zaměstnanec nepřišel o náhradu mzdy, kterou je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet. Pokud je zrušení pracovního poměru doručeno zaměstnanci během této doby, pak je neplatné a zaměstnanec musí zaměstnavateli tuto skutečnosti písemně oznámit a trvat na tom, aby ho dále zaměstnával. 


Zaměstnanec dále musí neplatnost zrušení pracovního poměru napadnout žalobou u soudu, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit na základě tohoto zrušení. Tedy pokud měl pracovní poměr skončit 30. 9. 2017, musí být žaloba u soudu nejpozději dne 30. 11. 2017. Pokud zaměstnanec žalobu ve stanovené lhůtě nepodá, jeho pracovní poměr skončí, i když způsob zrušení byl v rozporu se zákoníkem práce. 
 

Jestliže je však zaměstnanec v pracovní neschopnosti déle než čtrnáct dnů, pak už zaměstnavatel není nijak omezen a může zaměstnanci zrušení ve zkušební době doručit, i když je nemocný. Doporučuji, aby bylo zrušení zaměstnanci doručeno vždy osobně a s jedním svědkem, aby měl zaměstnavatel jistotu, že dokument byl skutečně doručen. 
 

V případě využití poskytovatele poštovních služeb totiž hrozí, že dokument nebude v některých případech zaměstnanci doručen řádně (např. když ho zaměstnanec odmítne převzít a poštovní doručovatel nesplní povinnosti s tím spojené), a zrušení ve zkušební době tak bude zcela nicotné bez nutnosti se bránit žalobou u soudu. Zaměstnanec tak bude nadále u zaměstnavatele zaměstnán. 

Celý článek nalenete ZDE