Detail MediaInfo

Nestůjte dětem za zády moc dlouho


HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, ihned.cz, 4.9.2017 0:00:00

Při předávání rodinné firmy neplatí chytré poučky z knih. Co podnik, to jiný recept. Existuje ale pět zlatých rad, kterých se vyplatí držet, když chcete předat společnost tak, aby nezanikla po pár letech.

Navštívila jsem přes dvacet českých rodinných firem napříč republikou a odnesla jsem si z nich jeden základní postřeh: tam, kde předávají matky a otcové zakladatelé otěže podniku přímo svým potomkům, umí i nezaujatý a nepoučený pozorovatel už po pár minutách docela jasně říct, ve které společnosti to bude klapat. Je tu totiž jeden společný rys – zvláštní tichá úcta potomků vůči rodičům. A tím není myšlena „uťápnutá“ submisivita: „Co bych říkal, stejně rozhoduje máma.“ Nebo naopak skrytá hrozba ve smyslu: „Teď si dělej, co chceš, tati, ale až tady budu vládnout já, tak teprve uvidíš, jaké zavládnou pořádky!“ Úcta se totiž buduje léta a je dost rychle rozpoznatelná. Budoucí nástupci v čele firmy například doprovázejí své rodiče, když přijede novinářská návštěva, ale nechají je mluvit. Nezasahují do rozhovoru, přestože je jasné, že mají co říct. Nepotřebují si zvedat sebevědomí před rodiči, nemusí si dokazovat, jak budou dobří, až firmu povedou. Je cítit, že mají respekt k tomu, co rodiče vybudovali.

Radit rodinným firmám, které až teď, když ta potřeba vyvstala – po čtvrt století existence a vychovávání dětí –, řeší problém nástupnictví, je velmi těžké. Notabene když u nás nikdo před nimi po dvě generace kvůli socialismu nic podobného nedělal, takže neexistuje léty předávaná zkušenost.

Přečtěte si pět rad odborníků a majitelů firem, které je dobré mít na paměti, až budete předávání svého podniku řešit.

1. odborník zvenčí vidí i to, co vy vidět nechcete

Předat firmu pouhým podáním ruky synovi se sice může podařit, nicméně lepší je předem se poradit s právníky. Jsou to dobře investované peníze. Mimochodem: právník vám také řekne, že předání společnosti není něčím, co lze udělat ze dne na den. „Celý proces trvá dva až tři roky. Je dobré s tím počítat předem, tedy ne tak, že se otec zakladatel rozhodne, že teď je léto, předá podnik a na podzim už se chystá vyrazit na cestu kolem světa. Nejdřív totiž musí zkontrolovat účetnictví, ocenit podnik,
připravit veškeré papíry. Dá to zkrátka práci, která nejde udělat ze dne na den,“ říká Jan Pavelka, advokát, který se na rodinné firmy specializuje.

Podle něj navíc prakticky vždy narazí při předávání firmy právníci na věci, které léta tak nějak fungovaly, ale nikdo je neřešil. „Zeptám se třeba na to, kdo vymyslel tento výrobní postup. Majitel firmy mi řekne: No to byl tamhle Franta. A ptám se dál: Patentovali jste si to? Jak chráníte duševní vlastnictví vašeho know-how? Odpovědí je většinou rozpačité krčení rameny. Tak se ptám dál: Co když pan Franta dostane mrtvici? A co když vás zítra přejede auto? Kdo ve firmě bude vědět, jak se ty betonové dlaždice nebo cokoliv, co podnik vyrábí, vlastně dělá?“

Druhá důležitá věc podle zkušeností Pavelky je struktura společnosti. „Věci fungují v nějak zajetých kolejích. Pokud mě ale začne zajímat, kdo vlastně řídí podnik, když se majitel ocitne třeba v nemocnici, oni nevědí. Všechny tyto nejasnosti se ale před předáním firmy musí vyřešit,“ říká advokát.

2. stanovte si podmínky, které musí nástupci splnit

Valašský svíčkař Miroslav Šupler má obě děti, dceru i syna, vlastně odmalička zaměstnané ve své firmě Unipar. „Nechat děti chodit do firmy pomáhat jako malé je nejlepší způsob, jak je pro podnik nadchnout,“ říká. Dcera dnes řeší obchod, syn víc eshop a propagaci. Kdo jej jednou nahradí, zatím netuší. Ví jen, že společnost jen tak nepředá. „Podívejte se na tradici rakouských a německých podniků, které mají za sebou třeba sto let existence. Rodinné firmy, které se udržely a prosperují, se nedědí. Ty se dětem prodávají, aby si jich vážily. A ne, že dostanou zadarmo něco, co vzápětí rozfofrují,“ říká s tím, že to není nedůvěra k vlastním dětem. Jen pojistka, aby podnik, který vybudoval, přežil.

Zdaleka není sám, kdo si stanovil podmínky, za jakých svou firmu předá. Například majitelé podniku Wranovsky Crystal, který vymýšlí a vyrábí originální lustry, uložili svým potomkům také podmínky. „Řekli jsme dceři i synovi, ať si vystudují, co chtějí. A pokud půjdou dál svou cestou, bránit jim nebudeme. Pokud ale budou tíhnout k naší firmě a k tomu, co jsme vybudovali, musí sami přijít a budeme chtít, aby tu začali od píky,“ shodují se manželé. O svém nástupci už mají jasno. Bude to zřejmě syn, který sám odešel z velké nadnárodní korporace coby úspěšný IT pracovník a přišel za rodiči s tím, že to chce zkusit v rodinné firmě. Rodiče mu to umožnili – začal tu pracovat jako řidič a postupně se vypracovává dál. Více se o společnosti Wranovsky Crystal dočtete na straně 12.

„Ideálním příkladem, jak předat podnik i se mnou coby zakladatelem firmy a stanovenými podmínkami, je svěřenský fond,“ říká Jan Pavelka. Tam totiž na rozdíl od dědictví může otec zakladatel stanovit, cokoliv si zamane. Tedy třeba i to, co známe zamerických filmů, že děti nejdřív musí vystudovat Harvard nebo porodit vnuka ještě před třicítkou. V českých scénářích však jde většinou o praktičtější věci. „Například jedni manželé v rozvodovém řízení nevěděli, jak naložit se společnou firmou, než budou
děti dospělé. Tak ji ponechali ve svěřenském fondu. To je dobré řešení, protože správce fondu musí dělat vše ve prospěch firmy,“ vypráví Jan Spáčil z firmy Deloitte Legal.

3. Nepředávejte firmu dětem za každou cenu

Právníci, kteří pomáhají rodinným společnostem s nástupnictvím, musí být často diplomaté. Ne každý má totiž takové štěstí, že děti se rodinnému podnikání chtějí věnovat. „Častá chyba je, že rodiče pošlou své děti do světa na vynikající školy a pak se na stará kolena diví, že se nechtějí vrátit do Česka věnovat se společnému podnikání. Občas se majitelům těžko vysvětluje, že není úplně vhodné, aby firmu převzal dědic, který nemá k podniku žádný vztah. V takových případech je lepší využít třeba náměstka, který podnik pomáhal vybudovat, ač není z rodiny,“ říká Pavelka.

Souhlasí s ním i kolega z firmy Deloitte Legal. „V anglosaském světě, kde je tradice předávání firem vybudovaná už po léta, se využívají i mentoři, kteří radí společnostem, jak si zajistit vhodného nástupce. Zvenčí vidí, zda je potomek či vnuk vhodným kandidátem. Dělá se to tak, že si promluví s celou rodinou odděleně. A neběží pak říkat otci zakladateli, že ten mu říkal to či ono. Ovšem poznají z toho, zda je pro firmu lepší například druhý syn, o němž otec vůbec neuvažoval jako o svém nástupci, nebo někdo jiný. Toto se řeší skutečně dlouho před předáním společnosti,“ říká Jan Spáčil. Podle něj je právě nemluvení o tom, kdo jednou podnik převezme, největší bolestí českých rodinných firem.

Sám to zažil několikrát, když musel vedení podniku říct, že otcové nemají v potomcích vhodného pokračovatele. „Řešil jsem poměrně velkou firmu, kde vyvstala otázka pokračovatele. A až přede mnou se při rozhovorech ukázalo, že se v podniku nástupnictví nikdy neřešilo. Synové říkali: Mně je to jedno, tati, klidně to dej bráchovi. To je špatně. Ve finále to skončilo tak, že si vyjasnili alespoň jednu věc: vyloučit manželky z nástupnictví, protože nikdo z nich nechtěl, aby se ony praly o podnik, kdyby se jim něco stalo.“

4. Vnukové si s dědou zakladatelem rozumí lépe

Je to sice odbočka s nadsázkou, ale ne náhodná. Britská monarchie už léta tak nějak nepočítá s nástupnictvím prince Charlese, ale spíš s vnuky, nebo dokonce pravnuky. Ne že by logický následník trůnu způsobil takové průšvihy, ale je to dáno geneticky. „Rodiče mají za úkol vychovávat potomky, to znamená mít na děti nesrovnatelně větší nároky než prarodiče a být přísnější. S vnuky si skoro vždy rozumí dědeček s babičkou mnohem lépe, protože na nich už neleží břímě přípravy nového člověka pro společnost,“ říká gerontoložka Iva Holmerová. Navíc podle ní spolu se stárnutím obyvatelstva v čím dál lepší zdravotní kondici a spolu s prodlužováním věku dožití není problém vládnout rodinné firmě třeba do sta let. „Jako právě britská královna. Vždy jen záleží na mozku v dobré kondici. Když přijdou zdravotní komplikace, je těžké držet otěže firmy pevně v rukou a už se nástupnictví chtě nechtě řešit musí,“ dodává Holmerová. Ne náhodou tak předání otěží u řady podniků přeskočí až na vnuky. Zakladatelé jsou v natolik dobré formě, že není důvod na vrcholu sil předávat společnost dětem.

Olomoucký Farmak, česká firma na výrobu generických léčiv a chemických sloučenin k nim, rok od roku roste a nyní se blíží tržbám ve výši tři čtvrtě miliardy korun. Muž, který stojí v jejím čele, letos oslavil osmdesáté narozeniny, ve společnosti je od roku 1953 a už coby důchodce si po revoluci vzal obří úvěr, aby podnik zprivatizoval. Jiří Žák, držitel Ocenění českých lídrů z letošního roku, si při rozhovoru stihne na čtvrt hodiny odběhnout na videokonferenci s Japonskem a zase se vrátit a řešit nové
výhledy firmy. Zatímco jeho dcera Bronislava Paučková, která pracuje také ve vedení podniku, o něm mluví právě s onou úctou jako o „panu předsedovi“, i když v místnosti není. Když se její otec vrátí, přijde si nechat podepsat potřebné papíry od dědečka její dcera – také s úctou, ale s mírně větší razancí vůči zakladateli společnosti. A pozorovateli zvenčí je předem jasné, že tady bude firma ve správných rukou, i když bude zjevně ještě dlouho držet cválající koně „pan předseda“, takže nástupnictví zřejmě přejde až na vnučku.

5. Podívejte se na předání majetku očima svých dětí

Často o tom, jak těžké je jít ve šlépějích matky či otce, pokud se rozhodnou pro stejnou branži a mají na ni talent, mluví herci, zpěváci nebo umělci. Sice nepřebírají rodinný podnik s vysokými majetky v zádech a dobrou pověstí, přesto je to velmi vážný krok. V takovém případě je zajímavé podívat se na předání firmy očima svých dětí či vnuků a uvědomit si, že máloco je tak těžké jako obstát právě tváří v tvář svým rodičům nebo prarodičům. Potomci se nikdy nevyhnou porovnávání od cizích lidí.
A cokoliv udělají, se bude vždy hodnotit prizmatem: ale on by to táta (děda) udělal jinak.

Proto odborníci radí: Neprodlužujte zbytečně tu fázi, kdy budete stát svým nástupcům za zády a kontrolovat je. „Takto se pak necítí komfortně nikdo – ani ten, kdo milionový majetek vybudoval, ani jeho nástupci,“ říká Michal Hrnčíř z advokátní kanceláře Vilímková Dudák. „Nikdy proto nedoporučuji klientům, aby při předávání podniku prodali či předali jen část majetku a dál si ponechali účast ve vedení. Když ji předávají potomkům, nikdy nebudou spokojeni s tím, jak podnik řídí, a povede to k hádkám. Když ji prodávají cizím, nebudou spokojeni oni sami, protože přišli o vedoucí pravomoci a nemohou firmu ovlivňovat tak, jak byli dosud zvyklí,“ říká. To znamená: Když jdete na odpočinek, udělejte to se vším všudy.

***

Svěřenský fond

Svěřenský fond je jako právní institut založený na principech správy cizího majetku, jehož prostřednictvím zakladatel  svěřenského fondu vyčlení a převede určitý majetek pod správu jiné osoby (správce) pro určitý soukromý nebo veřejný účel a případně též pro pozdější převod do vlastnictví třetí osoby. Svěřenský fond se zakládá smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (závětí). Formulace podmínek a pravidel, kterými se bude svěřenský fond a jeho správce řídit, je komplexním procesem,
jehož výsledky musí obstát po mnoho let (příp. generací). Sepsání těchto listin je proto vhodné svěřit do rukou zkušeného odborníka. Historické kořeny svěřenských fondů sahají až do dob antického Říma, v moderním pojetí je institut svěřenských fondů (trustů) spojován například s finančními impérii rodin Rockefellerových a Rothschildových.

Zdroj: Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů

Rok rodinného podnikání

Po Roku řemesel (2016) a venkova (2017) bude rok 2018 Rokem rodinného podnikání. Asociace malých a středních podniků a
živnostníků ČR v rámci tohoto projektu připravila mimo jiné rozšíření soutěže Equa bank Rodinná firma roku a několik
vzdělávacích konferencí a poraden. 21. září proběhne na pražských Hradčanech seminář Nástupnictví v rodinných firmách
aneb Připravte se včas! Kouč Miroslav Spousta zájemcům vysvětlí, kdy začít s řešením nástupnictví, jak lze oddělit rodinné a
firemní role a co dělat, když potomci o převzetí firmy nestojí. Přihlášku a více informací naleznete na www.rodinnafirma.net.

PŘIPRAVILA LENKA PETRÁŠOVÁ

 

Celý článek naleznete ZDE